Sepsání války peloponnesské/69.

Sepsání války peloponnesské Thúkydidés
68.	69.	70.

Údaje o textu
Titulek:	69.
Autor:	Thúkydidés
Zdroj:	THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad:	PD old 70

„A toho všeho vy jste vinni, jednak dovolivše jim po válkách medských, aby své město opevnili a potom si ty své dlouhé zdi vystavěli, a tak jste vždy až posud o svobodu připravovali netoliko ty, které si oni sami porobili,^[1] ale i své vlastní spojence. Neboť to působí netoliko ten, který v porobu uvádí, ale opravdověji i ten, který, moha tomu zabrániti, nedbá, byť i jinak se honosil, jakoby byl udatností svojí osvoboditelem Hellenska.^[2] I nyní jsme se sotva sešli; ale ani tehdáž nemáme úkolu jasného. Neboť nyní netřeba nám hleděti tak k tomu, zdali ještě bezpráví trpíme, nýbrž více, jak bychom se bránili; oni zajisté účinní snažlivci,^[3] uradivše se, bez prodlení již utkávají váhavce. Vímeť, jakou cestou Atheňané a krokem postupují proti svým sousedům. Dokavade totiž při vaší netečnosti tuší nepozorováni býti, méně se odvažují; ale seznavše, že vy nic nedbáte, ač o tom vědouce, tím drzeji útoky své vyváděti budou. Vy zajisté, ó Lakedaimoňané, jediní z Hellenů trváte v nečinnosti, nebráníce se nijakou snažností, ale váhavostí; a vy jediní nehledíte přesilu svých nepřátel v jejím zárodku rušiti, ale tehdáž teprva, když se byla již zdvojnásobnila. Sluli jste ovšem prozřetelnými, ale slovo to větší jest skutků vašich. Neboť král medský, to sami víme, přistál od končin země ku Peloponnesu prve, nežli vy jste se náležité naň připravili; a nyní nic nedbáte Atheňanů, kteří nejsou tak daleko jak onen, ale blízko; místo co byste sami proti nim táhnouti a je odraziti měli, volíte raději útoku jejich čekati, a proti daleko mocnějším bojujíce, osud svůj náhodě svěřiti, ač vědouce, že barbar onen sám spíše svou vinou padl, i že my sami proti týmž Atheňanům mnohokrát již více jich chybami, nežli vaší pomocí svítězili jsme, poněvadž naděje v vás již mnohé v záhubu uvrhla, když pro svou důvěru ve vás nebyli se opatřili. A nikdo z vás nemni, že tato naše řeč jest více obviňováním nežli stížností; stížnosť zajisté pronáší se proti přátelům chybujícím, obviňování pak proti nepřátelům křivdivším.

---

1. Tím trpce naráží na spojence Atheňanův.
2. Tak se rádi Lakedaimoňané i sami zvali, i od jiných nazývati dali.
3. Tím míní Atheňany, jakož i „váhavci“ naráží na Lakedaimoňany.