Sepsání války peloponnesské/22.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: 22.
Autor: Thúkydidés
Zdroj: THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad: PD old 70

Jak se však mužové rozličných stran ve svých řečech vyjádřili, buď hodlajíce tu válku vzbuditi, anebo již v ní jsouce, těžko bylo se vší přesností si pamatovati jak mne samému, co jsem byl sám uslyšel, tak i jiným, kteří mi od jinud něco zvěstovali; ale tak jsem to zaznamenal, jak jsem soudil, že oni pokaždé o záležitostech přítomných vhodně mluvili, drže se při tom co nejpřísněji ve všem obsahu řečí, skutečně pronesených. Činy pak v té válce vyvedené, uznal jsem za dobré, nepsati tak, jak jsem o nich náhodně zvěděl, aniž jak se mně zdálo, ale jak jsem je sám přítomností svojí seznal i jak jsem o každém co nejdůkladnější zprávy od jiných vypátral. Ale toto bylo velmi těžko, poněvadž očití svědkové jednotlivých dějů nevypravovali totéž o týchž věcech, ale jak který buď přízní k té nebo k oné straně se nesl anebo jak mu paměť stačila. I okáží se dějiny tyto k slyšení méně příjemnými, nemajíce do sebe nic báječného; kdož pak koliv budou chtíti hleděti zřetelnosti vypravování událostí minulých a dle nich souditi na budoucí, stejné a podobné, jak bývají běhy lidské, dosti prospěšnými je býti uznají. Složeny jsou více proto, aby byli užitečným majetkem navždy, nežli okázalým dílem ku poslyšení okamžitému.[1]


  1. Jako bývají básně, kusy divadelní a p.