Sepsání války peloponnesské/138.

Sepsání války peloponnesské Thúkydidés
137.	138.	139.

Údaje o textu
Titulek:	138.
Autor:	Thúkydidés
Zdroj:	THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad:	PD old 70

Král pak se prý návrhu jeho velmi podivil a přikázal mu, aby tak činil. On pak mezi tím časem byl pilen, aby se co možná řeči perské naučil a obyčeje té krajiny seznal. Přijda pak po roce ke králi, znamenitým mužem se u něho stal, jako posud nikdo z Hellenů, jak pro svou posavadní slávu, tak i pro naději, kterouž mu činil na podmanění Hellenska, nejvíce pak, že se mu podlé daných důkazů mužem důmyslným býti prokázal. Themistokles zajisté silnou ducha statnosť velemocně dokázav, zasluhoval více nežli kdokoliv jiný obdivu všech. Neboť přirozeným rozumem, k němuž ani prvějším ani pozdějším učením se nic nepřičinil, uměl po sebe kratším rozmyslu náhlé věci veledobře posouditi, i co se budoucně stane, přečasto dobře a jistotně uhodnouti. Čímkoliv se zaměstnával, dovedl i řečí vysvětliti, a byť i v něčem nezkušen byl, nebyl přec neschopen náležitě to posouditi; i ve věcech, ještě budoucností krytých, uměl předvídati, co by lepším a co horším bylo. Slovem byl muž, který přirozenou schopností při sebe kratší úvaze velehbitě s patra udati uměl, co by nejvhodnějším bylo. Umřel pak přirozenou smrtí. Však někteří praví, že schválně jedem se otrávil, považuje za nemožno splniti, co byl králi slíbil. V Magnesii asijské^[1] pak stojí na náměstí pomník jeho, neboť tohoto města byl vladařem. Král mu totiž dal na chléb Magnesii, vynášející ročně 50 talentů, Lampsakos^[2] na víno (bylať pak krajina ta tehdáž na víno nejúrodnější) a Myunt^[3] na vařivo. Kosti jeho prý příbuzní po jeho rozkazu do vlasti přenesli a bez vědomí Atheňanů v attické zemi pochovali; neboť neměl tam býti pohřben jsa pro zradu vlasti vyhoštěn. Tak tedy skonali Pausanias Lakedaimoňan a Themistokles Atheňan, muži svého času mezi Helleny nejslavnější.

---

1. Magnesia, nad řekou Hermem a na úpatí Sipylu v Lydii, zemětřesením pobořeno; nyní na tom místě Magnisa.
2. Na Hellespontu v Mysii osada Iónská; rodiště Anaximenovo.
3. Nejmenší z 12 Iónských mést nad Maiandrem nedaleko ústí jeho; kleslo časem tak, že obyvatelé jeho na Milet se vystěhovali.