Sepsání války peloponnesské/122.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: 122.
Autor: Thúkydidés
Zdroj: THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad: PD old 70

„Jsouť pak i jiné válečné okoličnosti nám prospěšné: odpadnutí spojenců, působíc ujmu jich důchodům, v nichž moc jejich hlavně záleží; pak zakládání pevností v kraji jejich i mnohé jiné, kterých nyní nelze předvídati. Neboť válka nepokračuje určitou cestou, nýbrž sama sebou dle náhody na mnohá nepředvídaná bezcestí zabíhá; kdo si v ní moudrou horlivostí počíná, jde bezpečněji, kdo však přenáhleně v ní jedná, nemálo zavadí. Považme pak i toto: kdybychom měli jednotlivci spory proti soupeřům svým o pomezí, snadno bychom to snesli; nyní však jsou Atheňané na nás na všecky dost mocni, poměrné pak k jednotlivým městům ještě mocnější, tak že, nebudeme-li se jim brániti sborně, všickni kmenové a města jednomyslně, ale budeme-li na různo rozděleni, podmaní si nás beze vší obtíže. Jedna porážka, to každý věz, byť i hrozno bylo jen o tom poslechnouti, v porobu nás venkoncem uvrhne. O tom však, že by jedna obec tak mnohé týrati směla, jen slovem pochybně se zmíniti, jakáť hanba celému Peloponnesu! V tom případě zasloužili bychom, aby se řeklo, že se nám buď spravedlivě děje, nebo že to z zbabělosti trpíme, jsouce patrně zvrhlí potomci otcův svých. Oni zajisté Hellensko osvobodili, my pak si té svobody ani zachovati neumíme; dopouštíme, aby jedno město nám bylo násilným samovládcem, ač sami z jednotlivých měst samovládce vyháněti za hodno uznáváme. I nevíme, jak bychom tento stav náš tří těch veletěžkých chyb sprostili: neschopnosti, nebo zbabělosti, nebo netečnosti. Těchto zajisté nic jste se neuvarovali tím, že jste zabloudili v pohrdavou vysokomyslnosť, jaková již mnohým uškodila, ale kterou právě naopak, poněvadž mnohé oklamává, nesmyslností nazývati sluší.