Sepsání války peloponnesské/121.

Sepsání války peloponnesské Thúkydidés
120.	121.	122.

Údaje o textu
Titulek:	121.
Autor:	Thúkydidés
Zdroj:	THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad:	PD old 70

„Nyní pak počínáme tu válku i pro bezpráví utrpěná i majíce vážné stížnosti proti Atheňanům; až se pak na nich pomstíme, potom ji opět odložíme v čas svůj. Dle mnohých však okolností se podobá, že je přemůžeme; předčíme je totiž i mužstvem i zkušeností válečnou, potom pak všickni společně jednoho velitelství poslušní jsme. Loďstvo pak, v němž přemoc jejich záleží, postavíme my dílem ze jmění jednotlivých obcí, dílem z pokladů v Delfech a Olympii uložených.^[1] Majíce takovou půjčku, budeme moci jim lodní jich mužstvo cizácké větším platem na svou stranu svésti. Jest zajisté Atheňanův moc více koupená nežli domácí; u naší pak to místa nemá, anať více na tělesné statnosti nežli penězích se zakládá. Jednou vítěznou bitvou námořní budou nepochybně zničeni; vydrží-li déle, přičiníme se i my, abychom delším časem v námořnictví se vycvičili, a když se jim v tom vyrovnáme, dojista je udatností přemůžeme. Přednosť zajisté, kterou my z přirozené povahy máme, té oni uměním nedostihnou nikdy; co však obratnosti před námi mají, my cvičením přemozme. Náležité pak k tomu peníze seženeme; podivno by zajisté bylo, kdyby jich spojenci nezpěčovali se ke svému vlastnímu porobení přispívati svými penězi, my pak nechtěli nic vynakládati na to, abychom se jednak na protivnících pomstili, jednak i sebe zachovali, a mimo to i k tomu ještě, aby oni nás o ně neoloupili a jich potom k naší škodě neužili.

---

1. Každá hellenská obec měla ve svatyních oněch svoji pokladní komoru, z níž směla v potřebě válečné uložené peníze vzíti, ale s tou povinností, je budoucně úplně navrátiti (srov. II. 13. Viz i Kvíčala Herodot I. pozn. 10.).