Selské ballady/Píseň vzbouřených sedláků

Selské ballady Jaroslav Vrchlický
Suplika	Píseň vzbouřených sedláků	Lorecký ze Lkouše

Údaje o textu
Titulek:	Píseň vzbouřených sedláků
Podtitulek:	(r. 1626.)
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	VRCHLICKÝ, Jaroslav. Selské ballady Online na Internet Archive
Vydáno:	Praha, Ed. Valečka 1885
Licence:	PD old 70

Nu, co patří pánu?
     V střeše každý hřeb,
každá krůpěj v džbánu,
     na polici chleb,
jeho vše jest, ale, bratři,
kosa v šíj a v leb mu patří
     okovaný cep!

Nu, co patří pánu?
     Dcery tvojí zpěv;
sýpka, ať je plna
     zrní nebo plev,
zdupané i zkvětlé nivy —
ale též však spravedlivý
     náš i vnuka hněv!

Nu, co patří pánu?
     Svižný karabáč,
když on řekne, cháme!'
     úslužné rci „rač!“
však před věčným soudem božím
patří skráň mu zryta hložím
     vdov a sirot pláč!

Nu, co patří pánu?
     V hvozdě zvěř i klest,
poslední tvá kráva,
     jediná tvá čest;
ale patří jemu taky
v nestoudnou tvář, v drzé zraky
     mozolitá pěst!

Nu, co patří pánu?
     Sláva, přepych, moc. —
Vzhůru, bratři, k ránu
     jde prý naše noc!
On má hrad — my žhavou smolu,
štěstí on — my trud, však bolu
   bůh jde na pomoc!