Sebrané básně (Puchmajer)/Liška bez oháňky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Liška bez oháňky
Autor: Antonín Jaroslav Puchmajer
Krátký popis: bajka
Zdroj: Soubor:Puchmajer, Antonín Jaroslav - Sebrané básně.djvu
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, 1881
Licence: PD old 70
Index stran
Puchmajer, Antonín Jaroslav - Sebrané básně.djvu

Ten kdo všudy vleze, ke všemu i přičichne,
Octne tam se, kde se upšichne.
Kdysi drůbežinkou namlsána,
Padla liška u kurníčku
V nepostřehlou líčku.
Vyškubne se zase, strachy hnána,
Ale bez oháňky, kusá,
Paní Rusá.
Tak to neštěstí jí zavstydilo,
Ze již dýl žít nemožná jí bylo.
Což si počne? když se nad tím žere,
Tento chytrý ouskok před se bere:
Svolává hned odevšad své tovaryšky,
Jako sama chytré lišky.
Radí, by se usmyslily,
S ocasy, jichž prej se dost již nanosili,
Dýl se nevlekly,
Ale raději je sobě usekly.
Nač ta omětačka? praví: co nám platí?
Vždyť jen mezi nohama se hatí.
Lesem našinec když běží,
Daremně jen těží.
Slyšíc jedna, co ta radí komolá:
Kusá sestro! zavolá,
Jestliže se vám tak vidí,
Proč se jemnost paní stydí?