Sebrané básně (Puchmajer)/Čáp a Liška

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Čáp a Liška
Autor: Antonín Jaroslav Puchmajer
Krátký popis: bajka
Zdroj: Soubor:Puchmajer, Antonín Jaroslav - Sebrané básně.djvu
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, 1881
Licence: PD old 70
Index stran
Puchmajer, Antonín Jaroslav - Sebrané básně.djvu

Jako známou svou a milou tovaryšku,
Navštívil kdys Bočan kmotru Lišku.
Sotva vchází, zdvořile ho přivítá,
Objímá a prutem omítá;
A že bylo ráno, prosí, by pan Žabojídek
Ráčil u ní zůstat na obídek.
Čestujíc pak Čápa na želíři,
Staví předeň na talíři
Jakous židkou břížďalu,
Které však, že chutná, dává pochvalu.
Lačný host
Dlouhatým svým zobem ďube dost;
Ale čiň co čiň, i ač se hmoždí mnoho,
Nic mu nelze uloviti z toho:
Zatím Vašnostpaní ani nešepce,
Až vše vychlebce.
Žert ten zakousne, a po laskavém objetí,
Poděkovav za čest, Bočan odletí.
Málo potom potká Lišku,
K obědu zve milou tovaryšku.
Mile ráda! praví paní Rusá:
Neboť liška ráda klusá,
Kde se milí věrní přátelí
Čestujíc se, veselí.

Určitá jak prijde hodina,
Běží chutně, kde jí čeká hostina;
Chválí hospodáře,
Těší se, že zdráv a veselé je tváře,
A již navětřuje,
Strojný oběd že se připravuje:
Dobrou zvlášť má chuť, a jak se nachází,
Na té jakživo prej Lišce neschází.
Čáp v tom před tou dvořankou
Staví záhrdlitou báni s sekankou,
Sám pak šibal napřed do uzoučké šíje
Strčí zob svůj dlouhý, až ho v báni skryje.
Liška nemohouc tam s krátkou svou a hrubou
Vlezti hubou,
Skáče vůkol, točí se a líže
Výš a níže:
Než vše darmo; když to její huby míjí,
Zatím Dluhozob vše vyloví a vyjí.
Tak jak ctila Liška Čápa ondeno,
Nyní jí to slušně vynahrazeno.
Pročež ocas svinuvši a posvěsivši uší,
S hanbou domů kluší.
Na to Bočan: Umí žertovati krajanka;
Což je lepší: rosol čili sekanka?