Ruch (almanach 1868)/Mému národu

Ruch (almanach 1868)
Otevřte brány!	Mému národu	Vlastencům

Údaje o textu
Titulek:	Mému národu
Autor:	Emanuel Miřiovský
Zdroj:	SLÁDEK, Josef Václav. Ruch : básně české omladiny, vydané roku 1868 k upomínce na založení národního divadla. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 92–93. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Pozvedni hlavu, kletý národe,
a setři smutek s vrásků svého čela,
a nasej růže nové naděje,
by tvář se zase v světle pozaskvěla.

Požehnej zbožně dávné památce,
jež v knihu dějin psala slova zlatá,
stříbrným písmem jména oslavy
a čerstvou krví jméno renegáta.

Napiš tam černě onen věku díl,
kdy hlavu tvoji bědou rozedrali,
a nejčerněji bílé hory den,
kdy vlastní bratři proti tobě stáli.

Rozepni kletby šíponosný luk
a na jich duše slož to břímě hříchu,
jež rád by barbar na tvé srdce klad’
pln chytré lsti a závistného smíchu.

Už na ty doby nezpomínej víc —
jsouť dávno v klíně, co zvem minulostí,
a chceš-li slzou ulevit si snad,
to zaplač si jen tiše ve skrytosti.

Však mečem činu sáhni v světa díl
a do všech konců hlásej slova slávy —
už pryč s tím smutkem s čela na věky
a pryč s tou vráskou s rozedrané hlavy!

Ha ještě’s národ, srdcí ještě máš,
kde vřelá píseň lásky k tobě zvučí.
Dej čin — k té písni bouřnou melodii
a na věky tě nikdo neumučí!