Rozpomínky/V Středohoří

Rozpomínky Eliška Krásnohorská
Náš jest to kraj!	V Středohoří	Orlice

Údaje o textu
Titulek:	V Středohoří
Autor:	Eliška Krásnohorská
Zdroj:	Eliška Krásnohorská. Rozpomínky:básně. Praha :Knihtiskárna F. Šimáček, 1896. s. 34-35. Online na Internet Archive
Vydáno:	1896
Licence:	PD old 70

Poustevníčku na temeně lysý,
vrchu sivobradý v dálce lesů,
co to s bílého ti pasu visí
v řasy roucha z brunátného vřesu?

Jsou to cestky ušlapané s hůry,
poutníci kde za poutníky minou,
nebo svislé, růžencové šňůry,
na nichž v modlitbách se zrnka šinou?

Řekni, starče: modlíš se a prosíš
za každého blízkých dědin syna?
za ty, které na svých bedrách nosíš,
za všecky-li vzýváš Hospodina?

Pro každou tu pestrou, hybnou tečku
máš-li tolik lásky, slitování,
že se modlíš na tom růženečku
za ně zbožně sám a bez ustání? —

„Věru, za každé se modlím děcko,
za každou i hlavu v sněhu šedin,
za ty chodce, za to množství všecko,
za lid prostý z milých našich dědin.

Zaň se modlím, ne však sám jen, k Bohu!
Mníš to, člověče, an’s malé víry;
hleď, jak ruce vzpíná pod oblohu
v modlitbě mých bratru sbor tam šírý!“

Hle — a zřím tam v dálce, v modré mlze
jak své hory vzpínáš do nebeská. —
zřím tvůj obzor, plynoucí v mé slze:
ty se za nás modlíš, země česká…