Riegrův Slovník naučný/Aplanatický

Riegrův Slovník naučný
Apium	Aplanatický	Aplomb

Údaje o textu
Titulek:	Aplanatický
Autor:	Vojtěch Šafařík
Zdroj:	Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 270 Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70

Aplanatický, řc., t. co nechybný, bez bludu. Tak zovou v optice čočky č. vlastně složení čoček takové, že obě úchylky, kulová a barevná, dokonale zrušeny jsou, obraz teda tak zřetelný jest jako předmět sám, vlastně teda t. co achromatický (v. t). Předce však obvykli jsou sobě fysikové, nazývati obzvláště takové čočky a-é, při kterých zřecí pole dokonalou rovinu tvoří, teda obraz zevnějších předmětův rovný, kdežto při obyčejných achromatických čočkách poněkud zakřiven. Tato vlastnost důležitá pro kameru obskuru ve fotografii a daguerreotypii. První zdařilé pokusy na tom poli učinili Petzval a Voigtlander ve Vídni: prvý matematicky vyčíslil složení a-é, druhý je prakticky vyvedl. Čočky ty jsou výborné, mají však předc ještě jednu chybu, že se totiž světlost příliš ve středu koncentruje kouty zůstavujíc tmavé. Voigtlander (nyní v Brunšvíku) hotoví a-cké čočky až do průměru 5 palcův, jimiž lze hotoviti fotografické podobizny téměř doživotní velikosti a krajolíky zvící několika čtvercových střevíců. — A-cké dalekohledy vymyslil Skot Rob. Blair ok. 1789 navrhnuv, by z nedostatku větších kusův flintového skla (v. t.) potřebného k achromatickým dalekohledům, uzavřela se mezi dvě čočky ze skla korunového (v. t.) vrstva tekutin silně světlo rozptylujících upř. chlórid antimonový; Barlow a Girard je zdokonalili; prvý vzal místo flintu sírouhlík, Marx kreosot. Účinky jejich jsou výtečné, novější však doba vyrábí tak veliké a dokonalé kusy flintu, že od a-ckých dalekohledův (jsoucích předce jen jaksi za náhradu v nouzi) vůbec odstoupíno. Šfj.