Přeskočit na obsah

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/LXXIII

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: LXXIII.
Podtitulek: Přemožení Moravanův.
Autor: neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj: Archive.org
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, Matice česká 1877. s. 125 - 126.
Licence: PD old 70

Moravský kněz nerodi bratru słúžiti,
pro to kněz Bedřich musí na-ň jíti.
Ale že liudí nejmě dosti,
Vršovicě přije k miłosti.
Ale, by svú hanbu jměli na paměti,
káza jim bradaticiu na ščítě jmieti,
júž sú byli jich přietelé zbiti,
i káza jim jich dědiny vrátiti.
Tak kněz Bedřich do Moravy jide,
kněz moravský proti jemu vynide.
Tu ltě Bedřich Moravany pobi
a všie Moravy doby.
Rod knězě moravského Bedřich vešken zhubí,
a dva mocná ščíty moravská v boju zahubi,
a'ž sě věč nemožeta opraviti,
neb bez máła tu všickni bychu zbiti:
v zeleně ruka biełá s róžďkú złatú,
v złatě panna s střěłú rohatú.
V Čechách také snide jeden ščít,
neb ten rod by vešken zbit:
v złatě dva kły nad uhel črvena.
Po tom to věz, ž' esť přietelská válka nebezpečna.
Tehdy Morava tu kniežat opustěła,
a ot toho času českým kniežatóm słúžiła.
To sě sta léta ot narozenie syna božieho
po tisciu po stu po osmi dcát čtvrtého.