Prostonárodní české písně a říkadla/Nedověra

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Nedověra
Autor: zapsal Karel Jaromír Erben
Zdroj:
Online na Internet Archive
  • ERBEN, Karel Jaromír. Prostonárodní české písně a říkadla. Praha : Jaroslav Pospíšil, 1864. Kapitola Písně věku mládeneckého a panenského, s. 111. Č. 60. 
  • ERBEN, Karel Jaromír. Nápěvy prostonárodních písní českých. Praha : [s.n.], 1862. Nápěv 93, s. 23–24.  
Vydáno: BÍLÝ, F.: Patery knihy plodů básnických. Telč: Emil Šolc, 1892. s. 414.
Licence: PD traditional

\relative d'' {
 \key g \major
 \time 2/4
 \mark \markup{\italic "Andante"}
 \autoBeamOff
 \repeat volta 2 {
  \partial 8 d8 g4 b,8 b b4 a8 b c b c d b([ d g)] d c b c d \partial 4. b4 r8
  }
 \partial 8 b8 b4 a8 c c4 b8 d d cis e cis d4 r8
 d8 g4 b,8 b b4 a8 b c b c d b([ d g)] d c b c d \partial 4. b4 r8
 \bar "|."
 }
\addlyrics {
 Čer -- ve -- ná rů -- ži -- čko,
 co se ne -- roz -- ví -- jíš,
 co se ne -- roz -- ví -- jíš?
 Kdy -- bych já k_vám cho -- dil,
 ty by -- si pla -- ka -- la,
 čer -- ve -- ným šá -- te -- čkem
 o -- či u -- tí -- ra -- la,
 o -- či u -- tí -- ra -- la.
 }
\addlyrics {
 Co k_nám, můj ho -- le -- čku,
 co ty k_nám ne -- cho -- díš,
 co ty k_nám ne -- cho -- díš?
 }

Červená růžičko,
co se nerozvíjíš?
Co k nám, můj Jeníčku,
co k nám už nechodíš?

„Kdybych já k vám chodil,
ty bysi plakala,
červeným šátečkem
oči utírala.“

Proč bych já plakala,
když mne nic nebolí?
Milovali jsme se
jako dva holubi.

Jako dva holubi,
jako dvě hrdličky:
já jsem ti dávala
upřímné hubičky.

Upřímné hubičky —
falešná tvá láska:
Nebudu ti věřit,
až bude ohláška.

Až bude ohláška
na té naší faře,
tehdy budu říkat
bratru tvému šva’ře.

Bratru tvému šva’ře,
matce panímámo,
budu jí líbávat
ruce každé ráno.

Ruce každé ráno,
nohy každý večír,
a to všecko proto,
že jsi ty můj přeci.

Z Hradecka. — Srov. Suš. 221; Kol. I, 143, 229; Ilić. 205.