Prácheňský zpěvník/Když se ten ovísek

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

\relative a' {
 \key a \major
 \time 3/8
 \autoBeamOff
 \repeat volta 2 {a8. e16 a8 cis a cis e([ d)] b d([ b)] a b cis b a4 r8}
 a b gis e4. cis'8 cis e b4 r8
 a8. e16 a8 cis a cis e([ d)] b d([ b)] a b cis b a4 r8
 \bar "|." 
 }
\addlyrics {
 Když se ten o -- ví -- sek,
 hlej -- te, ví -- te, vy -- me -- tá -- val,
 když za -- ne -- chá, já ho ta -- ky:
 roz -- tr -- há -- me lá -- sku,
 hlej -- te, ví -- te, na ca -- par -- ty.
 }
\addlyrics {
 to mě můj Je -- ní -- ček,
 hlej -- te, ví -- te, za -- ne -- chá -- val;
 }

1. Když se ten ovísek,
hlejte, víte, vymetával,
to mě můj Jeníček,
hlejte, víte, zanechával;
když zanechá,
já ho taky:
roztrháme lásku,
hlejte, víte, na caparty.

2. Už jsem se s mým milým,
hlejte, víte, rozloučila,
Pánubohu jsem ho,
hlejte, víte, poručila;
Pánubohu,
dobrým lidem:
živte si ho sami,
hlejte, víte, bílým chlebem!

od repetice:
bílým chlebem,
žemličkama —
já jsem ho živila
přes sedum let hubičkama.

Rosalie Staňková, Paračov, *1853, †1940