Pozdě k ránu/Smutný večer

Pozdě k ránu Karel Hlaváček
Dva hlasy	Smutný večer	V ustrašení

Údaje o textu
Titulek:	Smutný večer
Autor:	Karel Hlaváček
Zdroj:	HLAVÁČEK, Karel. Pozdě k ránu. 3. samostatné vyd. Nakladatelství Kentaur, Praha 1993, s. 24
Licence:	PD old 70

PAMÁTCE PAULA VERLAINA

I já dnes, vasal nesmělý Tvých bledých nuancí,
praporec černý najdu v truchlivém svém Kastelu,
bych smuteční dal znamení své věrné Byzanci,
a vonné seno senesu ku prahům nastelu.

A můstky spustím visuté, jež zvolna trouchniví,
ku síním biskupů, ku síním sněmů církevních,
bych starožitný erb, já pozdní dědic marnivý,
dnes opět oprášil a vynesl jej ke slávě z nich.

A smutná moje provincie zpustne ještě víc,
co mdlobou sláblo dosud nehnutě, vše klekne si,
až luna bledě zkalená, v nervose churavíc,
ve Tvoje daleké a černé padne pralesy…

A nad mým krajem přes půlnoc se dlouho bude chvít
jen lesních viol smích a ironické hallali:
vše bude v něm, po čem's kdy zatoužil, co chtěl's kdy mít –
i delikátní smutek těch, již dlouho váhali…