Povídejme si, děti/Vstávat!

Povídejme si, děti
Předmluva	Vstávat!	Mytí

Údaje o textu
Titulek:	Vstávat!
Autor:	Josef Čapek
Zdroj:	Povídejme si, děti. Praha: SNDK, 1959. Str. 8-9 Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70
Index stran
page=1

Snídaně je už uvařená, děti, vstávejte!

Mmmmmm — nám se ještě nechce.

Cože! Sluníčko už vstalo, vlásky si pročesalo, den se také probudil a celý se umyl a vy nechcete z postele ven?

A jakpak se ten den umyl?

No, jak se umyl: v rose se umyl a je celý čistý. A když někdy ráno prší, to den třebas zaspal a ještě se myje. Anebo někdy je den tuze špinavý, to pak prší po celý den, tak dlouho, až se celý umyje.

A co když prší v noci?

Když prší v noci? To se moc žbráchal a rozlil přitom po celém nebi vodu.

Aha. Ale nám se ještě nechce vstávat, však dnes nemáme školu.

I vy lenoši! Tak se aspoň protáhněte! Víte, jak se protahuje kočka, když se probudí?

Jak?

Prohne záda pěkně do obloučku nahoru.

A pes?

Ten se zas prohne dolů a přitom si protahuje všechny tlapky, aby mu trošičku vyrostly. Zkuste to po něm; uvidíte, jak se vám nožičky a ručičky hezky vytáhnou.

Hehe! A jakpak zívá moucha?

Moucha, ta asi zívá pošeptmo. Ale máte vidět, jak se moucha pěkně myje. Jak ona si, panečku, čistí a drbe nožičky, jak si je o sebe tře a jak si drhne a češe hlavu; jenom kdybyste to, vy děti, tak pořádně uměly, a oč je moucha menší než vy! Tak, a teď hupky z postele ven a umyjte se!