Pomněnky ze slavných dob národa českého/Kněžna Dúbravka

Pomněnky ze slavných dob národa českého Karel Vilém Tuček
Boleslav První	Kněžna Dúbravka	Biskupství v Praze

Údaje o textu
Titulek:	Kněžna Dúbravka
Podtitulek:	(Děj z roku 966.)
Autor:	Karel Vilém Tuček
Zdroj:	TUČEK, Karel Vilém. Pomněnky ze slavných dob národa českého. Praha: Alojs Hynek, 1889. s. 48–50. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Doubravka (kněžna)

Již tomu více jak devět set let, když vyjel z Čech skvělý průvod záležející z četného panstva. V nejskvostnějším povoze jela lepá dívka, dcera knížecí, Boleslavova Dúbravka. S panstvem tuto kněžnu doprovázejícím jeli též někteří kněží z Čech.

Průvod bral se do Polska, tam, kde mezi řekami Odrou a Vislou Polanům vládl kníže Mečislav. Tento kníže vyžádal si na Boleslavovi I. českém, aby mu dceru svou Dúbravku dal za manželku.

Dúbravka jela tudíž do Polska. Panstvo i kněžstvo ji do nové vlasti doprovázelo. Panstvo jelo s ní jakožto s dcerou knížecí a kněžstvo ji doprovázelo do Polska jakožto křesťanku.

Manžel Dúbravčin, kníže Mečislav, byl pohanem. Česká kněžna zaslíbila se mu jen s výminkou, že se stane křesťanem. Proto vzala s sebou české kněze, aby v Polsku tamnímu lidu hlásali slovo boží.

Úkol, jejž si předevzala Dúbravka, byl věru nesnadným. Většina obyvatelů libovala si v pohanství a jediné vrozená Dúbravčina laskavosť, přívětivosť a hlavně láska k učení Kristovu byly jejími pomocnicemi, jejími družkami věrnými, jež jí při tomto jejím díle valně přispívaly.

Podařilo se Dúbravce, české dceři knížecí, že získala veškeré Polsko víře křesťanské. Mečislav, manžel její, byl posledním pohanským a zároveň prvním křesťanským knížetem polským.

Jako před lety v Čechách, rovněž potom v Polsku zanikala bohoslužba pohanská. Veškera pocta, již druhdy lid vzdával slunci, měsíci, hvězdám, vrchům, vodám i hájům, soustřeďovala se nyní v Bohu křesťanském. Čeští kněží hlásali Polákům slovo boží, a lid polský dobře jim rozuměl.

I chrámy zakládány v nové této zemi křesťanské, potom i biskupství v Poznani zřízeno.

Moravanům a Čechům rozžehli světlo víry křesťanské svatí apoštolově Cyrill a Method, Polsko však získala víře křesťanské česká kněžna Dúbravka.

Podnes nazývá se Dúbravka křestní matkou národa polského.