Politická abeceda pro Čechy/S

Politická abeceda pro Čechy Václav Řezníček
Ř	S	Š

Údaje o textu
Titulek:	S
Autor:	Václav Řezníček
Zdroj:	ŘEZNÍČEK, Václav. Politická abeceda pro Čechy. Praha : A. Storch syn, 1891. s. 49–60. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Samospráva znamená soběvládu, t. j. poměry, kde občané sami sobě vládnou a panují. Samosprávu mají obce a země. Samospráva obcí týká se obzvláště místní policie, obecního hospodářství, organisace a řízení obecních úřadů a ústavů. Samospráva obcí jest závod svobodomyslný, jelikož veřejné záležitosti obce uvolňuje od vlivu moci státní. Širší pak jest samospráva země.

Schmerling Antonín, rytíř, býval německým říšským ministrem a byl r. 1848 předsedou sněmu německého spolku. Napotom byl členem kroměřížského sněmu. Až do ledna 1851 byl rakouským ministrem spravedlnosti a od 13. prosince 1860 do 27. července 1865 státním ministrem. Když ministerstvo opustil, byl jmenován předsedou nejvyššího soudního dvora. V posledních letech stal se členem panské sněmovny. Za jeho úřadování vydané volební řády vynikají známou, českému národu nevýhodnou geometrií.

Smolka František, Dr., byl v letech čtyřicátých odsouzen pro velezrádu k smrti, napotom byl amnestován. R. 1848 zvolen byl za předsedu ustavujícího se říšského sněmu. Od r. 1861 jest jen s nepatrnými výminkami členem říšské rady. Od r. 1881 pak jest předsedou poslanecké sněmovny říšské rady. Narodil se 5. listopadu 1810 v Kaluši v Haliči.

Sněm zemský království českého zastupuje království české. Práva zastupitelstva zemského vykonává buď sněm sám anebo výbor zemský. Sněm český má 242 členů, mezi nimiž jsou arcibiskup pražský, 3 biskupové, rektoři universit pražských a pak je 70 poslanců velkostatku, 87 měst a obchodních komor a 79 poslanců venkovských obcí, kteréžto sbory poslanců šlovou kuriemi. Činnosť sněmu zvoleného trvá 6 let, leč by král sněm rozpustil. Předsedou sněmu jest nejvyšší maršálek království českého, který jest králem jmenován. Jeho úřad trvá stejně dlouho jako doba sněmu, jenž ze sebe volí také na 6 let zemský výbor jemuž také maršálek předsedá. Sněm království českého shromažďuje se ve hlavním městě království, v Praze.

Sněmy zemské v Předlitavsku čítají poslanců: království českého 242, moravský 100, slezský 31, krajinský 37, dalmatský 43, haličský 151, bukovinský 41, dolnorakouský 68, hornorakouský 50, solnohradský 26, štýrský 63, korutanský 37, gorický a hradišťský 22, istrijský 33, tyrolský 68, vorarlberský 20 a sněm terstský s okolím představuje městská rada, která jest se zemským zastoupením totožnou.

Sociální otázka znamená potřebu, aby společenské poměry v rozličných směrech byly opraveny. Nejdůležitější díl sociální otázky tvoří upravení otázky dělnické.

Socialismem slove snaha na místě kapitálu soukromého zavésti kapitál hromadný t. j. odejmouti výrobní prostředky majetku jednotlivce a odevzdati je obecnosti. Socialismus přičiňuje se také, aby i spůsob výroby byl změněn. Hlavním pak cílem jeho jest dosažení změny rozdělení výroby.

Sokol jest název tělocvičných jednot slovanských, zejména českých, jimž všem za vzor sloužil první toho druhu spolek český „Sokol pražský“, založený k vybídnutí dra Miroslava Tyrše a hlavním přičiněním bratří drů Eduarda a Julia Gregrů dne 16. února 1862, kdy první ustavující valná hromada spolku toho byla odbývána a v níž za starostu zvolen Jindřich Fügner, muž to o potomní rozvoj sokolstva vysoce zasloužilý.

Sokolských jednot českých bylo koncem r. 1890 celkem 213. Členů čítaly dohromady 22.972. Sokolské jednoty spojeny jsou v župy, jichž jest v zemích koruny české dvanáct. Pražská jednota tvoří v této organisaci celek samostatný. Župy jsou: Fügnerova, Havlíčkova, Krkonošská, Moravská, Plzeňská, Podbělohorská, Podkrkonošská, Podřipská, Středočeská, Tyršova, Východočeská, Žižkova. Veškeré sokolstvo z království českého pak soustředěno jest od r. 1889 v českou obec sokolskou, jejíž prvním starostou jest Dr. Jan Podlipný.

Soud jest úřad zřízený státní mocí k hájení a ochraně práva. V Rakousku rozeznáváme soudy jednotlivé a soudy sborové, k nimž druží se soudy porotní. Soudy sborové jsou opět rozličně pojmenovány, dle toho zdaž soudí v první stolici (soud zemský a krajský), nebo ve stolici druhé, když se věc od jednoho soudu rozhodnutá k žádosti toho, jenž se mní býti zkráceným, předkládá vyššímu soudu k rozsouzení (vrchní zemský soud neb soud odvolací (apelační) neb vrchní tribunál), anebo konečně v třetí stolici (nejvyšší soudní neb kasační dvůr). Mimo to jsou pro jistá důležitější odvětví právních poměrů soudové zvláštní, jako soud směneční, obchodní, horní, námořní atd.

Soud říšský rozhoduje o stížnostech státních občanů při porušení ústavou zabezpečených veřejných práv (ku př. porušení volebního práva); při nárocích z veřejných právních poměrů vůči státu nebo zemi, jest-li řádné soudy nejsou příslušné (ku př. v pensijních záležitostech úředníků) a konečně při jistých sporech o kompetenci.

Spolčovací zákon vydán byl 15. listopadu 1867 a nevztahuje se ke spolkům a společnostem, které mají za účel zisk, ani ke spolkům bankovním, kreditním a pojišťovacím, k ústavům důchodním, spořitelnám a zastavárnám. Tyto spolky spravují se zákony zvláštními. Pak nevztahuje se tento zákon k řádům a kongregacím náboženským a ke společenstvům náboženským vůbec, dále ke společenstvům a pomocným pokladnicím živnostenským a k těžířstvům a pokladnicím bratrským. Kdo chce zříditi nějaký spolek dle tohoto zákona, musí to prve, než-li spolek ten v život vejde, oznámiti písemně politickému řízení zemskému a předložiti mu stanovy, z nichž se musí vyrozumívati: k čemu se spolek zřizuje, z jakých prostředků a jak se ty prostředky seženou; jak se spolek zřídí a jak se bude obnovovati; kde bude míti spolek své sídlo; která práva a které povinnosti budou míti členové spolku; kteří orgánové budou spolek říditi; čeho potřebí, aby byla usnesení platná a jak mají býti zřízena všeliká sepsání a vyhlášení od spolku vydaná; jak se budou narovnávati rozepře ze svazku spolkového vzešlé; kdo bude spolek zastupovati na venek a co se má státi, když se spolek rozejde. Stanovy zadávají se v 5 exemplářích. Vláda může zakázati, aby se spolek nezřizoval, zákaz ten má se státi ve čtyřech nedělích od podaného oznámení a musí býti vyloženy jeho příčiny. Nebyl-li spolek v této lhůtě zakázán, tedy může spolek vejíti ve skutek. Představenstvo spolku jest povinno, oznámiti úřadu ve 3 dnech, když se bylo zřídilo, ze kterých členů se skládá, kde který z nich bydlí a kdo bude spolek zastupovati na venek. Kdykoli se chce spolek shromážditi, má to představenstvo nejméně 24 hodin dříve oznámiti úřadu. — Spolky politické mají svá ustanovení zvláštní. Cizozemci, ženské a osoby nezletilé nemohou býti v nich přijímáni za členy. Představenstvo má se skládati nejméně z 5 a nejvýše z 10 členů. Spolky tyto povinny jsou úřadu politickému své členy ve 3 dnech od početí činnosti jmenovati a kdykoli nového člena přijmou, jej oznámiti a každého roku pak seznam všech členů předkládati. Oznámení tato jsou prosta kolku. Spolkům politickým jest dále zakázáno zřizovati spolky vedlejší, mezi sebou se spojovati anebo vůbec s jinými spolky, buď dopisováním anebo skrze vyslané ve spojení vcházeti. Člen představenstva politického spolku jednoho nemůže býti členem představenstva politického spolku jiného.

Správa znamená řízení, vedení, vláda na př. správa úřadu, domovní, obecní, zemská atd.

Stát znamená shromáždění sdružené a řízené vespolným uznáním práv a povinností svých členů a ustanovením správy veřejné, která by se starala o dodržení práv a povinností členům státu přiznaných a která by pečovala o prostředky nápomocné k dosažení a rozmnožení blaha obecného.

Statistika znamená tolik co státověda a jest věda společenských zjevů čísly vyjádřených. Má za účel sbírání a pořádání zjevů a událostí, jež v životě nějaké určité společnosti, tudíž státu nebo národa se přiházejí a jaksi základem a zároveň i výsledkem tohoto společenského života jsou. Statistika musí tedy přihlížeti ke všemu a vše zaznamenávati, co k fysickému, společenskému, politickému, finančnímu, induelektuelnímu a mravnímu postavení státu neb národa se vztahuje, tak aby čísla od ní nashromážděna byla pravým zrcadlem, ve kterém život společnosti v jednotlivých i ve veškerých svých zjevech se spatřuje. „Čísla ukazují, jak se vládne světem.“ Statistika je veledůležita pro zeměpis, dějepis a národní hospodářství. Dle obsáhlosti bádání a pozorování dělí se statistika na všeobecnou, zahrnuje-li stát ve veškerých jeho zjevech, a na zvláštní (specialní), omezuje-li se na sbírání číslových údajů, jenž se vztahují ke zvláštnímu druhu společenských zjevů.

Státní právo slove souhrn všech právních pravidel, vztahujících se k státu co takovému, k jeho ústrojí a jeho poměrům vnitřním i vnějším. Státní právo obsahuje ustanovení, jaká v kterém státě jeho historickým vývinem povstala. Státního práva českého týkající se základní listiny viz níže.

Stávka znamená sjednocení se dělnictva ke společnému zastavení práce. Účelem takovéhoto společného zastavení práce čili stávky bývá dosažení zlepšení pracovních podmínek, obzvláště ovšem že mzdy. Stávka stává se tehdy trestnou, když se zastavení práce hledí dosíci násilím nebo výhrůžným zastrašováním. Stávka jest nejpůsobivější a také nejnebezpečnější prostředek, aby se pracovní poměry změnily.

Stavy nyní více neexistují v tom smyslu jako druhdy, kdy byly výsadními stavy: stav duchovní, panský, rytířský a městský. Nyní jsou však pouze stavy sociální, jak se povoláním vytvořují. Právní rozdíl jest nyní vyloučen, neboť dle zákona jsou si všichni státní občané rovni.

Steinbach Emil, Dr., finanční ministr od 4. února 1891. Narodil se r. 1846 ve Vídni a býval odborným přednostou v ministerstvě spravedlnosti.

Stěhovací právo obsahuje právo vystěhovati se, právo svobodného usazení se v obvodu státu a právo státi jako účastník obce na rovni ve vykonávání práv politických s příslušníky obce. Vystěhování jest nyní jenom branným zákonem omezeno. Obce mohou pobyt ve svém obvodu jenom tehdy nedovoliti, když se cizinec nemůže vykázati svým domovským příslušenstvím, jest-li veřejnému milosrdenství připadá na obtíž anebo jest-li nevede bezúhonný život. Policejní vyobcování může se státi jen z důvodů zákonitých.

Strike viz stávka.

Sváteční dni. Nikdo nemůže býti přidržován, aby ve sváteční a slavné dni některé jiné církve nebo náboženské společnosti práce se zdržel. V neděli však po čas služeb Božích zastavena buď každá veřejná práce, která není nevyhnutelně pilná. Mimo to nebudiž ve svátky kterékoli církve nebo společnosti náboženské po čas hlavních služeb Božích na blízku chrámu nic činěno, čím by se slavnosť rušila, nebo co by jí bylo na ujmu. Totéž zachováváno buď při obvyklých slavných procesích na náměstích a v ulicích, kudy jde průvod.

Svatováclavské rytířstvo jest jakýmsi řádem království českého. Nenosí žádného zvláštního znamení, je to pouze titul, mimo čest žádných jiných práv neudělující. Rytířství sv. Václava udílí jedině korunovaný král český buď při korunování samém anebo i při jiných slavných příležitostech, udeřiv kandidáta třikráte na levé rameno obnaženým mečem sv. Václava. Cti této může se dostati i nešlechticům za příčinou zvláštních zásluh o krále a o vlasť. Návrh vzhledem osob činil nejvyšší hodnostář zemský (nejvyšší purkrabí), aniž by byl tím král jinak vázán. Udílení rytířství sv. Václava sahá do nejstarších dob a bylo zvláště od dob Karla IV. řádně zachováváno.

Svoboda mínění jest právo svobodného úsudku o sběhlých událostech, příhodách a poměrech slovem, písmem, tiskem nebo obrazem. Trestní zákon však vyjadřování mínění ukládá jisté určité meze. Úředníci povinni jsou vyjadřování mínění o svěřených jim záležitostech stran se zdržeti. Věda a její učení jsou svobodny.

Svoboda osobní jest státními základními zákony zabezpečena. Poskytuje ochranu proti svévolnému trestání. Trest nebo pokuta jsou jenom tehdy přípustnými, pak-li jsou zákonem dovoleny a zákonitým trestním řízením odůvodněny. Omezení osobní svobody jest jenom tehdy přípustno, pak-li že se zákonité formy přidrží. Pak-li že se předběžné zatčení soudní policií nebo soudním úředníkem stalo, musí toto během 48 hodin buďto propuštěním nebo předvedením před vyšetřujícího soudce končiti. Bez právního důvodu nesmí býti nikdo ke zdržováni se na nějakém určitém místě přidržován. Jednání proti základnímu zákonu státnímu na ochranu osobní svobody stíhá se trestně a zavazuje stát k opatření náhrady škody.

Svoboda vyznání jest zaručena státními zákony základními. Zákon nevyžaduje žádného určitého vyznání víry, užívání občanských a politických práv jest od náboženského vyznání neodvislým. Nikdo není povinnen účastniti se bohoslužebných obvyklostí, jakmile jest svéprávným. Po dokonaném 14. roce věku má každý právo náboženské vyznání svobodně si voliti anebo z náboženské společnosti vystoupiti.

Svoboda tisku jest státními zákony zabezpečené právo, duševní plody mechanicky rozmnožovati a rozšiřovati bez předchozího k tomu dovolení. Proto jest tisku předcházející zkoumání rukopisu vyloučeno a system koncese pro noviny a časopisy odstraněn. Rozšiřování tiskopisů smí býti omezeno pouze potud, pokud zákon to připouští. Domácím tiskopisům nesmí býti také odňata poštovní doprava.

Svoboda živnostenská znamená zásadu, že živnostenská činnosť jest jenom výminečně podmínkami omezena. Svoboda živnostenská jest protivou nucení k cechu. Na zásadě této spočívá živnostenský řád z r. 1859. Zásada tato byla živnostenskou novelou opět odstraněna.