Pohádky z naší vesnice (Dyk)/Hořký odchod z vesnice

Pohádky z naší vesnice (Dyk) Viktor Dyk
Píseň veselého odchodu	Hořký odchod z vesnice	Stará Vondrová vypravuje

Údaje o textu
Titulek:	Hořký odchod z vesnice
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	Ceska-poezie.cz
Vydáno:	Praha, Nakladatel F. Topič Knihkupec 1921
Licence:	PD old 70

U Koubů stojí velký vůz,
dívat se všecky to svádí.
U Koubů jaký čilý rej,
jaké zříš harampádí!

Dědeček hledí, nechápe,
dědeček chodí jak ztuhlý.
Do vozu venku nosí mu
pomalované truhly.

Vůz všechno, všechno pohltí,
je nenasytná tlama.
Na vyklizenou světnici
zří v slzách panímáma.

Pantáta k spěchu pobízí.
– Jaká pak komedie!
Ty stará bído, s bohem buď!
Ať nová bída žije! –

Syn krčí němě rameny.
Syn malou víru chová.
– Bylo by lépe praštit vším
a začít někde znova! –

S posměchem hledí dceruška
na došky rodné chaty.
– Budu se pánům líbiti!
Budu mít krásné šaty! –

Šly děti ze vsi za školu,
sem přišly na zahálku.
Závidí Koubům velký vůz
a závidí jim dálku.