Pohádky z naší vesnice (Dyk)/Elegie

Pohádky z naší vesnice (Dyk) Viktor Dyk
Apostrofa (1)	Elegie	Invektiva

Údaje o textu
Titulek:	Elegie
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	Ceska-poezie.cz
Vydáno:	Praha, Nakladatel F. Topič Knihkupec 1921
Licence:	PD old 70

Hasne světlo denní,
chladne slunce plamen.
— Kámen na kameni,
na kameni kámen —

Celý den už slyším
obskurní tu sloku.
Hlasem mluví bližším
mojích šestnáct roků.

Mladá hrdla pějí,
úsměv na rtech hraje.
Dál ty zvuky znějí
z turnovského kraje.

Jdeme dolem, horem,
července den mdlý je.
S posměchem a vzdorem
zní ta litanie.

Ale chce dnes zníti
nevrle a temně,
ne, jak v mladém žití
jevívala se mně.

Večer zvolna hasne,
noc jde bez útěchy,
Hledím v málo šťastné,
omrzelé Čechy.

Na kameni kámen —
Stále hůř je žíti.
Myšlenky a city —
kde je možno síti?

Úrody zde není.
Ďas ví, co ji ničí.
Kámen na kameni.
Jak vše špatně klíčí!

Chladne v prsou plamen,
hasne světlo denní.
Na kameni kámen,
kámen na kameni.