Pohádky z naší vesnice (Dyk)/Apostrofa (1)

Pohádky z naší vesnice (Dyk) Viktor Dyk
*** (Toť historie. Letíš. Planeš.)	Apostrofa	Elegie

Údaje o textu
Titulek:	Apostrofa
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	Ceska-poezie.cz
Vydáno:	Praha, Nakladatel F. Topič Knihkupec 1921
Licence:	PD old 70

Že nad pravdu si ceníš lež
uprostřed pravdomluvné roty,
že trochu opovrhuješ
domýšlivými idioty,

elementární láskou pláš,
elementární bouříš zlobou,
že v budoucnost se ubíráš
před lethargickou svojí dobou,

zlý úděl to, můj básníku.
Kde úsměv tvůj a kde tvá radost?
A proč svou vnitřní tragiku
odešlá měla tvoje mladost?

Když stíny chodí, planeš sám,
když duše vadnou, ty jsi stálý.
Což, dlouholetý vnitřní plam
když srdce tvé i rozum spálí?

Přepětí věčné mladých sil.
Neslyšíš bouři hučet temně?
Tys příliš intensivně žil.
Můj básníku, vše pomstí země!