Poesie sociální/Credo

Poesie sociální
Svaté pokušení	Credo	Píseň pro mou dcerku

Údaje o textu
Titulek:	Credo
Autor:	Stanislav Kostka Neumann (jako Stanislav K. Neumann)
Zdroj:	Poesie sociální Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 156–157.
Licence:	PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Věřím v Satana, jenž Pýcha jest a Vědění a Život,
věřím v stvořitele dobré matky Země,
věřím v stvořitele Lásky a Záští a Vášně.

Vládne nad propastmi a ku hvězdám až sáhá
a hudba sférická je sykotem jeho krve,
jež v mocném kolotání probíhá hvězdnými rody
a lidskými rody planet a žhoucími ohni sluncí.

Věřím v jeho syna, v Člověka, jenž slavný
metamorfosou tvarů vyšel ze hlubin Země
a stvořen byl k radosti a k boji a síle,
stvořen, by pyšně a volně nádheru duše svojí
jak třpytivý chvost páva rozestíral na slunci.

Byl zrazen zlatovlasým mužem z Nazarethu,
byl zrazen Člověk a umíral ve křečích hysterie…
Však Ženou znova narodil se a tisíckrát znova se rodí,
před Křížem klesnuv, znova k Lásce vztyčuje šíji.

Věřím v Satana Otce a věřím i v jeho Syna,
věřím, že tmavá sklepení Bídy rozbije odvážnou pěstí
a sebe silného a sebe jediného
v střed postaví vířících kruhů volného žití.

(Z knihy: Satanova sláva mezi námi. Praha 1897. Nákl. Grosman a Svoboda.)