Poesie sociální/Adveniat regnum tuum!

Poesie sociální
Vzpomínka	Adveniat regnum tuum!	Budoucí člověk

Údaje o textu
Titulek:	Adveniat regnum tuum!
Autor:	Augustin Eugen Mužík
Zdroj:	Poesie sociální Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 102–103.
Licence:	PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Jak’s před tisíci dvěma lety, Kriste,
se učil modlit smutné lidstva plémě:
»Přijď království Tvé vznešené a čisté,
ať spasena jím, blahá jest ta země,«

Lid dva tisíce let se modlí tak …
kde království tvé, aspoň jeho tucha?
Lid marně zvedá k nebesům svůj zrak,
co pouta rvou mu tělo, vůli, ducha.

A boháči — ti Mamonu se klaní
a chytří svému rozumu se koří,
jich říše trvá světa do skonání,
a sposledním až člověkem se sboří.

Však říše boží! … prostí pro ni planou
a žebráci a trpící ji tuší,
však širé davy lidstva stojí stranou
a dosud marnou nadějí se kruší.

Tak dva tisíce marných prošlo let,
lid unaven je, jeho hruď tak bolna,
čím dál tím méně naděje má svět,
a víra v říš tvou, Kriste, mizí zvolna.

Hymny a vzdechy. Cyklus básní. V Praze. F. Šimáček 1892.