Poesie francouzská nové doby/Svatý

Poesie francouzská nové doby
Hudba	Svatý	Čtyry věky dějin

Údaje o textu
Titulek:	Svatý
Podtitulek:	Píseň pro paní ***
Autor:	Pierre-Jean de Béranger
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 56–58. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

K svatému, jenž jak slovo slyšel
o lásce, zbledl úzkostí,
kdys ďábel ve své chytrosti
jak mladá, sličná služka přišel:
však svatý k němu prál:
          Jen dál,
jen kliď se ďáble dál!

Pak přestrojil se za grisetu
a přišel opět za chvíli;
hle, v bradě důlek rozmilý,
hlas lahodný a líčko v květu!
Však svatý k němu prál:
          Jen dál,
jen kliď se ďáble dál!

Pak přišel roven tanečnici;
ach, luzných ňader jaký vděk,
a ten kratičký živůtek
a nožka jen se zvedající!
Však svatý k němu prál:
          Jen dál,
jen kliď se ďáble dál!

Jak mladá, krásná Musa v krátké
on dostavil se chvíli zas
a jeho zlaté lyry hlas
pěl o věrnosti písně sladké.
Však svatý k němu prál:
          Jen dál,
jen kliď se ďáble dál!

Pak ve hraběnky přestrojení
zas přišel, zuby padlý sníh,
a vášně oheň ve zracích,
a v srdci touhy opojení.
Však svatý k němu prál:
          Jen dál,
jen kliď se ďáble dál!

Tu čert se chopil jiných zbraní.
Když jednou pozdní večer byl,
tu svatý na modlitbách snil,
že vaše vnady vidí paní.
Tu svatý náhle prál:
          Jen dál,
jen ke mně ďáble dál!

A vaše něha, duch váš skvělý,
vše dráždilo jej k smělosti,
a pln šílené radosti:
— Ó pojď jen dále, do mé cely
mne zatratit! on prál,
          jen dál,
jen ke mně ďáble dál!