Poesie francouzská nové doby/Píseň bretoňských rybářů

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Píseň bretoňských rybářů
Autor: Auguste Brizeux
Původní titulek: Le chant des pêcheurs
Zdroj: Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 61–63.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Žít na moři, ó jaké plesy!
Jest moře nad pláně i lesy,
když teplý jest a čistý vzduch;
když obloha je v mračnech celá —
nám svítí v srdcích naděj smělá,
neb s námi vždy je bůh.

Pán Ježíš kráčel po vlnách;
v před lodičko má, neměj strach.

Jan, Petr, Ondřej, dobře víme
všech v roce jednou den světíme,
jak my jsme, byli děti vod;
leč oni ryby chytajíce
na sítě své a na udice
též brali lidský rod.

Pán Ježíš kráčel po vlnách;
v před lodičko má, neměj strach.

Na vlnách zřeli, stále větší
jak vznášel se bez nebezpečí
a lehký byl tak jako stín.
Šel Petr za ním, strach jej schvátil.
„Ó pane, pomoz, bych se vrátil
juž klesám ve vln klín.“

Pán Ježíš kráčel po vlnách;
v před lodičko má, neměj strach.

Ó Petře, na pramici tvojí
Pan Ježíš mluvil k lidu roji
tak mnoho krásných, moudrých slov;
pak ve tvých sítích potrhaných
co ryb tu bylo nachytaných!
ó zázračný ten lov!

Pán Ježíš kráčel po vlnách;
v před lodičko má, neměj strach.

Když v lodi tvé Pán odpočíval,
víš, kolem šírý kraj se stmíval,
bouř rozpjala svá křídla v let,
On probuzený tvojím strachem
děl k vlně: „Stiš se!“ ona vzmachem
svou skráň sklonila hned.

Pán Ježíš kráčel po vlnách;
v před lodičko má, neměj strach.

Tak rybářův člun pro vše časy,
kde světa spása usedla si,
má vítr, jejž si každý přál;
jsa posvěcen svatému Petru,
ni moře ani hrozných větrů
se neleká, jde dál.

Pán Ježíš kráčel po vlnách;
v před lodičko má, neměj strach.

Ó Ježíšku, rybářů druhu,
v skořápce naší v našem kruhu
buď v nebezpečí hodinu;
buš veslem do vln ať se práší
a sám požehnej práci naší, —
ta živí rodinu!

Pán Ježíš kráčel po vlnách;
v před lodičko má, neměj strach.