Poesie francouzská nové doby/Hvězdy

Poesie francouzská nové doby
Rosa	Hvězdy	Dojmy noční

Údaje o textu
Titulek:	Hvězdy
Autor:	Armand Silvestre
Původní titulek:	Les Astres
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 291. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Jak děsném na čele potvory gigantické
plá očí, očí dav bez konce, děsných, smělých,
tak hvězdy ve mracích zejících, divých, stmělých
svit zlatý vrhají, jak pohledy jsou lidské.

Tu zášť je, lásky žár, vše, co je svět a žití,
se chvěje v očích těch, plá z hrozného jich světla;
to jistě potvora dost srdcí lidských zhnětla,
že život veškerý teď z očí jejich svítí.

Co zhltila v svůj chřtán ta děsná hydra smělá,
to naši mrtví jsou, jenž v kořist živlům padli;
ó pohřeb zdlouhavý a krutý! Dlouho chřadli
a vesmír hladový zub zatnul v jejich těla.

A krví otců všech a masem spravedlivých,
a masem spanilých a masem statných reků
jsa živen, naplněn jich duší plnou vděků,
v svém zraku cítí teď žár jejich vášní divých.

Ó světlo Venuše tak bledé, pohyblivé!
Ó rudá pochodni, jíž Sirius plá žhavý!
Ó slunce zlaté, v němž duch Ikara se tráví,
vy všickni, oči jste, jste oči věčně živé.

A Země oko též bez víčka vřele cítí,
jak z hlubin jejích se proud hořký zvedá náhle,
jejž moře rozplítá, na víčku země zpráhlé
jak slza ohromná, jenž visí tam a svítí.