Poesie francouzská nové doby/Útěk

Poesie francouzská nové doby
V bouři	Útěk	Krajina (Gautier)

Údaje o textu
Titulek:	Útěk
Autor:	Théophile Gautier
Původní titulek:	La Fuite
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 103–104. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Chadidža

Hle měsíc na bezhvězdném nebi
juž shasíná svůj paprslek,
a závojů-li zapotřebí,
noc s nimi můž nám přijít vděk,
        na útěk, na útěk!

Ahmed

Rci, neděsí tě, že nás v zlosti
tví bratří zpupní zaskočí,
neb otec ve své zoufalosti,
on, jenž má šedé obočí?

Chadidža

Co hana mi, co záští zmije,
co nebezpečí, pýcha, vztek.
Jen v tobě duše moje žije,
        na útěk, na útěk!

Ahmed

Mě zachvívá se srdce v hrudi,
ba cítím v ňadrech proboden
tvých bratří handžar, jak mne studí
svým ledným ostnem: Zůstaň jen!

Chadidža

Můj oř jsa v poušti narozený,
sok větrů, hřímá v jejich jek,
přes pole, brázdy, přes kameny
        na útěk, na útěk!

Ahmed

Poušť neobsáhlá bez křovisek,
ni parasolu v ochranu,
by vrhl trochu stínu v písek —
a kolem obzor bez stanu.

Chadidža

Mé obočí stín tmavý dá ti
a polštář mojich údů vděk,
v mých vlasů stanu budem spáti,
        na útěk, na útěk!

Ahmed

A jestli přelud pouště hravý
nám zastře cesty pravý sled,
bez trochy vody, bez potravy
my umřem oba zítra, — hned.

Chadidža

Své srdce štěstím sotva nesu
a bys měl vody dostatek,
pít můžeš slzy mého plesu.
        Na útěk, na útěk!