Přeskočit na obsah

Poesie (nová řada)/Poutníci

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Poutníci
Autor: Adam Asnyk
Původní titulek: Podróżni
Zdroj: ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 81–82.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: František Kvapil
Licence překlad: PD old 70

Přes vlašské villy nad moře se pnoucí
nás tlupy táhnou trpící a mroucí,
zde zabrati si nebes díl a moře,
když vlastního nám schází břehu, kraje,
a k hvězdám vrhnout žaly své a hoře,
a k noclehu spět v olivové háje.

Kde safíry vod stíny jeskyň vlaží
a svitem nebes plní temné sluje,
kde bouře rušit klid se neodváží,
jen zbloudilé kde ptáče podřimuje,
my přišli v těžké žalobě a kleti,
mír lazurným těm rovům záviděti.

Kde nad zrcadla vln se hory v dáli
pnou do červánků, v nich se koupajíce,
my vyhnanci jsme po své vlasti lkali,
a v moře pláň své lodi vrhajíce
topili mysl v budoucnosti lůže,
cypřiše rvouce hřbitovů a růže.

Vítejte, vodní propasti! svým šumem
již pochovejte naše vzdechy, žaly!
My v nekonečnost jdem — a s tímto tlumem
snů ztracených, když svit náš zhasl v dáli,
tam spočinem, kde o břehu kdo poví —
tam čekat budem záblesk jitra nový!