Plamínky/Píseň o zlaté přílbě

Plamínky Jiří Mahen
Cudný večer	Píseň o zlaté přílbě	Maria Magdalena

Údaje o textu
Titulek:	Píseň o zlaté přílbě
Autor:	Jiří Mahen
Zdroj:	MAHEN, Jiří. Plamínky: verše. V Praze: Časopis pokrokového studentstva, 1907. s. 24 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1907
Licence:	PD old 70

Tak zvolna táhli černí koně
mi zrezavělý, starý pluh.
Zas rovné brázdy vzpomínkami
jsem oral, starý dobrodruh.

A slunce hřálo. V tichém poli
se šeptalo o příštích žních.
Zas vzpomínal jsem hospodářů
už přede mnou též podivných.

Pták zpíval, k nebi vzhůru cíle
dnes směšněsměšným letem svým.
A já se smál svým divným dojmům,
svým směšněsměšným perutím.

Mí koně ržáli. Koně černí
zaržáli náhle z hluboka.
Pluh zarazil se. Co jen skrývá
má brázda směšně hluboká?

Je kámen to, či balvan — skála?
Zrak vlhne, prudce chví se ret:
Hle, zlatá přílba! Zlatá přílba!
— Já neměl tak v hloub zajíždět!