Plamínky/Píseň o zlaté přílbě

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Píseň o zlaté přílbě
Autor: Jiří Mahen
Zdroj: MAHEN, Jiří. Plamínky: verše. V Praze: Časopis pokrokového studentstva, 1907. s. 24
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1907
Licence: PD old 70

Tak zvolna táhli černí koně
mi zrezavělý, starý pluh.
Zas rovné brázdy vzpomínkami
jsem oral, starý dobrodruh.

A slunce hřálo. V tichém poli
se šeptalo o příštích žních.
Zas vzpomínal jsem hospodářů
už přede mnou též podivných.

Pták zpíval, k nebi vzhůru cíle
dnes směšněsměšným letem svým.
A já se smál svým divným dojmům,
svým směšněsměšným perutím.

Mí koně ržáli. Koně černí
zaržáli náhle z hluboka.
Pluh zarazil se. Co jen skrývá
má brázda směšně hluboká?

Je kámen to, či balvan — skála?
Zrak vlhne, prudce chví se ret:
Hle, zlatá přílba! Zlatá přílba!
— Já neměl tak v hloub zajíždět!