Petr Iljič Čajkovskij

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Petr Iljič Čajkovskij
Autor: neuveden
Zdroj: Světozor, roč. XXVII. č. 52. str. 624
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Vydáno: 10. 11. 1893
Licence: PD anon 70
Související: Autor:Petr Iljič Čajkovskij

Ani ne týden po slavném polském malíři Matejkovi zemřel v Petrohradě přední ruský hudební skladatel Petr Iljič Čajkovskij asijskou cholerou v 53. roce věku svého.

Tak dva velikáni slovanského světa téměř současně vyrváni smrtí z kruhu svých působností na slávu umění a vlastí svých.

Životopis Petra Iljiče Čajkovského z péra zvěčnělého Dra. V. V. Zeleného[red 1] přinesli jsme v roč. XXII. (1888) na str. 190, stačí k němu zde poukázati. Ovšem dlužno výčet jeho oper tam uvedený doplniti dvěma posledními, a to Pikovou dámou {poprvé dávána 11. října loňského roku), kteráž i na jevišti našeho Národního divadla došla znamenitého úspěchu, a lyrickou zpěvohrou o jednom dějství Jolantou, poslední prací Čajkovského. O zpěvohře této podal J. B. Foerster v letošních Národních Listech č. 302 zprávu, z níž budiž nám dovoleno podati tento konečný passus:

Jolanta je vzácným zjevem v záplavě modních zpěvoher a hoví dnešní zálibě jen v tom, že má jediný akt. V sousedství hrubě effektních vlaských výrobků působí dvojnásobným půvabem a dobude vítězství všude tam, kde obecenstvo raději patří na hru s květy, nežli s noži. Ale i tam, kde snad nenajde ohlasu u širších vrstev, oblaží přece řadu krásnu přístupných duší, vyplní svoji úlohu, obrátí snad i nejednoho ve tmách loudícího k čistému světlu pravého umění.“

Národní divadlo, na němž Rusalka, Eugenij Oněgin, Piková dáma, Labutí jezero dočkaly se tak skvělé řady znamenitých večerův, obeznámí, doufáme, české obecenstvo i s tímto posledním dílem umělce, jenž tolik lásky a sympatií nám osvědčil způsobem nezapomenutelným, a nad jehož hrobem truchlí i u nás všichni přátelé ryzího umění.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Naši umělečtí hosté, text je ve Wikizdrojích dostupný.