Patery knihy plodů básnických/Starý kozák

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Starý kozák
Autor: Vítězslav Hálek
Zdroj: Patery knihy plodů básnických
Online na Internet Archive
Vydáno: Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 199 – 200.
Licence: PD old 70

V hospodě ruchu a puchu,
tam housle, klarinet, bas,
pošinul čepici k uchu —
»Stůjte, ať do toho ďas!«

Zakroutil našedlé kníry
a rukou podepřel bok:
»Kozák jsem ze staré míry,
já vím, co do kulí krok.

Ale mně s takovou směle,
mne českým poplivnout psem:
jedna, dvě — a má ji v těle,
pak ať mne ubije v zem!

Koukáte, kuřata měkká,
to každý jak sysel je tich,
pošeptmo kleje a heká —
a nahlas polyká smích!

Koukáte, výkvěte mladý —
mít k tanci ohnivý kvap,
pro holky hlazené brady,
fi! a krev ze srdce bab!

Neznat, co muži je svato,
co krásné, veliké dost,
vsak na všem trpěti bláto
a mít je za pravý skvost —

Fintit se, čechrat si vlasy,
být klepnám hledaný rek,
hejřiti pitky a kvasy,
tvář mít jen na políček —

Na velkost zvedati tretku,
mít v hádku bojovný duch,
odvahy však ani špetku,
a zvát to mladistvý ruch —

Koukáte na tu krev línou,
jak sešlá v mém zrcadle jest,
při sám — tvář nemáte jinou,
dosud v ní nevidím čest!«

Stanula mládež dnes v kole,
jak v kámen utuhla, v led,
vytáh’ dnes kozáček v pole
a jest jak bez krve bled.

V hospodě ruchu a puchu,
tam housle, klarinet, bas,
pošinul čepici k uchu —
»Hrajte, ať do toho ďas!«

(Pohádky z naší vesnice.)