Patery knihy plodů básnických/Mistrova smrt

Patery knihy plodů básnických
Radonič	Mistrova smrt	Výprava

Údaje o textu
Titulek:	Mistrova smrt[1]
Autor:	Bohumil Janda Cidlinský (jako Jan Bohumil Janda (Cidlinský))
Zdroj:	Patery knihy plodů básnických Online na Internet Archive
Vydáno:	Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 178 – 179.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Giovanni Battista Pergolesi

Z věčné lampy od oltáře
rozlévá se polozáře
temnem lodi chrámové,
jako hymny blahých duchů
na vlnách se nesou vzduchu
varhan vážní zvukové:

Stabat mater dolorosa
juxta crucem lacrimosa,
dum pendebat filius…

Brzy velebné jak zvony,
brzy jako harfy tóny
zvuky ty ti zvlní cit;
teď v nich s šumem proudu řeky
mísí vichr hluk a vzteky,
lomě chudé chatky štít:

Vidit suum dulceum natum
morientem desolatum
dum emisit spiritum…

V rozbouřeném moři tónů,
jako na života sklonu,
vroucně pěje stařec mnich;
slyš, led zvuků bouř se ladí,
víc a více sluchu vnadí,
všechen divý ruch již ztich'— :

Fac, me tecum pie flere,
crucifixo condolere,
donec ego vixero…

Slyš ty plné harmonie,
jež ne sluch leč srdce pije
jako věčné spásy lék!
Znenáhla se v prosby mění,
jež provází sladké chvění,
sladký smíru duše vděk:

Quando corpus morietur,
fac, ut animae donetur
paradisi gloria! —

Zvuk i píseň, slyš, se tlumí,
sotva šepot chrámem šumí
jemný, slabší dál a dál:
v posledním tom táhlém zvuku
svěsil mistr slabou ruku,
stařec mnich v něm dokonal!

---

1. Vlaský lid si vypravuje, že Pergolese, slavný skladatel hudby k písni „Stabat mater«, skonal, hraje píseň tu na varhany.