Patery knihy plodů básnických/Bojovnice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Bojovnice
Autor: trad., zapsal František Bartoš a Leoš Janáček
Krátký popis: text lidové písně
Zdroj: Soubor:F. Bílý - patery knihy plodů básnických.djvu, s. 418–419
Online na Internet Archive
Vydáno: BÍLÝ, F.: Patery knihy plodů básnických. Telč: Emil Šolc, 1892.
Licence: PD traditional
Související: Kytice z národních písní moravských/Bojovnice

Zakázali na vojnu
sedláčkovi do domu;
sedláček sa zastarál,
sedňa za stůl zaplakál.

»Nemám syna žádného
ani bratra vlastního.
Ty, děvečko nejstarší,
jdi za mně bojovati!«

»Oj, tatíčku, nepůjdu,
já bojovat nebudu,
já sem srdca měkkého,
já sa leknu každého.«

»Nemám syna žádného,
ani bratra vlastního.
Ty, ceruško prostřední,
jdi za mně bojovati!«

»Oj, tatíčku, nepůjdu,
já bojovat nebudu,
já sem srdca měkkého,
já sa bójím každého.«

Poslál pro tu najmladší:
»Tebe já mám najradši.
Pojď, děvečko, pojď domů,
pojeď za mne na vojnu.«

»Já, tatíčku, já půjdu,
za vás bojovat budu.
Já sem srdca tvrdého,
nebojím sa žádného.«

A dyž ju oblékali,
obě sestry plakaly;
dyž jí vlasy splétali,
všecky panny plakaly.

Dyž na koňa sedala,
otec, mati plakala:
»Jeď, ceruško, jeď s Bohem,
daj ti Pán Bůh dobrý deň!«

Jak do vojny přijela,
třikrát vojsko objela,
jak ponajprem střelila,
tři sta Turků zranila.

Jak po druhéj střelila,
celý tábor zranila;
jak po třetí střelila,
všecky Turky zahnala.

Podivil sa císař pán:
»A co je to za husár?
Jenom jednu dcerku mám,
tu tomu vojáčku dám.«

«A nejsem já vojáček,
a jsem já ti Anička
chudobného tatíčka.«

»A jednoho syna mám,
tobě, Aničko, ho dám.«

Hneď sa vojna skončila,
a svaďba sa strójila.

Bart. Kyt. 207.