Pampelišky/Sedm spících

Pampelišky Stanislav Řehák
Jak povstaly hory	Sedm spících	Ve stínu staletého dubu

Údaje o textu
Titulek:	Sedm spících
Autor:	Stanislav Řehák (jako Stanislav Řehák Kamenický)
Zdroj:	ŘEHÁK KAMENICKÝ, Stanislav. Pampelišky. Povídky, pověsti a pohádky. Nové Město nad Metují: Bohdan Böhm, 1889. s. 30. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Kdybyste se podívali do kalendáře tam, kde je měsíc červen, nalezli byste v něm také den zasvěcený „sedmi bratřím“ nebo „sedmi spícím“. Na pohled nepatrná ta slova, udávající den těmto sedmi bratřím zasvěcený, v pranostice^[1] nemalou mají důležitosť. Lid totiž praví, že po celých sedm týdnů bude pršeti, jestliže sprchne jen dost málo v den sedmi bratří. A proto s tlukoucím srdcem očekávají rolníci toho dne, a běda, zachmuří-li se obloha, běda stokráte, počne-li plakati. Tu dlouhotrvající déšť všechnu úrodu zničí.

Tak rozumuje lid.

Nebude nezajímavé, povíme-li, jak asi povstala ta zlověstná pranostika.

Kdysi pronásledováno bylo zrovna v ten den od pohanů sedm křesťanských jinochů. Poněvadž byli jinoši velice nábožni, umínil si Bůh, že je zachrání. Poslal na zemi prudký déšť. Jinoši utekli do tmavého, hustého lesa, kde skryli se v jeskyni. Pohané ani lesa nedošedše, musili pro veliký lijavec vrátiti se. Také jinoši nemohli pro déšť z jeskyně a brzy šťastně usnuli. Když se probudili, viděli, kterak vznáší se Panna Maria k nebesům, majíc zlatou korunu a purpurový plášť. Když pak se dověděli, že je zrovna ten den svátek Nanebevzetí Panny Marie, totiž 15. dne měsíce srpna, a že v jeskyni celých sedm týdnů přespali, poznali v tom moc a vůli Boží. I padše na kolena, děkovali vroucně Bohu za své zachránění.

Od té doby říkává se: Prší-li na den sedmi bratří, prší pak sedm týdnů t. j. až do svátku Nanebevzetí Panny Marie čili do 15. dne měsíce srpna.

---

1. Pranostika jest předpovídání věcí budoucích (zvláště času).