Přeskočit na obsah

Památník

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Památník
Autor: Alexandr Sergejevič Puškin
Zdroj: ČECH, Vladimír. Květy. Praha, 1887.
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70
Překlad: Rudolf Pokorný
Licence překlad: PD old 70
Související: Pomník – překlad Elišky Krásnohorské

Já památník si zvedl, ne však rukou tvornou,
a k němu nezaroste stezka dokona:
on výše povznesl se hlavou nepokornou
než sám sloup Napoleona.

Ne! neumru: má duše bude znít z mé lýry,
prach přečká můj a nestlí, ani nesvšední,
já slaven budu, dokud potrvá svět šírý
a v světě básník poslední.

Zvěst o mne sletne všecky ruské nivy,
mé jméno každý jazyk Rusi vysloví!
Vnuk hrdý Slovanův i Fin i Tungus divý
i Kalmyk, přítel stepový.

A hned tak národ ze srdce mne nevyhostí,
že probouzel jsem lýrou dobré pocity,
že užitečným byl jsem veršů spanilostí,
lkal o milost, kde ubitý.

O, Muso, poslušná buď božího jen kynu!
Nechť hana neleká tě, vínek neláká;
a slávu jako hanu přijmi bez účinu
i nechej býti hlupáka.