Pomník

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pomník
Autor: Alexandr Sergejevič Puškin
Zdroj: PUŠKIN, Aleksandr Sergejevič: Výbor menších básní.
Licence: PD old 70
Překlad: Eliška Krásnohorská
Licence překlad: PD old 70
Související: Památník – překlad Rudolfa Pokorného

Exegi monumentum.

Svůj pomník buduji, ne ruk to dílo prosté:
lid k němu připroudí a cesta nezaroste;
on hrdé témě své až v jasnou nebes hloub
vzpne výš než Alexandrův sloup.

Ne, neumru, to vím! Duch volný, věčně živý
v mé lyře věštecké s mým prachem nespráchniví –
i zajde sláva má jen pak, až na zemi
i slední pěvec oněmí.

Zvěst o mně proletí tou velkou, širou Rusí,
a každý jazyk v ní mé jméno znáti musí, –
vnuk Sláv i divoký též Tunguz, plachý Fin
i vzdorný Kalmyk, stepi syn.

A dlouho národu má paměť bude milá,
že dobrých citů vznět má lyra probudila,
že v krutém věku svém jsem volnost uctíval
a milost k padlým vyzýval.

Kam velí Bůh, tam veď, ó Muso, vyvolence!
Čel mužně útokům a nežádej si věnce;
snes klidně chvály hlas i sykot pohany –
a hlupcům nedej ochrany.