Přehled dějin literatury řecké/Význam Homerův pro Helleny

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Význam Homerův pro Helleny
Autor: Gabriel Šuran
Zdroj: ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

§ 7. Význam Homerův pro Helleny.[1][editovat]

Homeros, kníže básníků (ὁ ποιητής), vznešený genius (θεὶος), měl ohromný vliv na všecek národ hellenský.

1. Jeho názory o bozích byly vedle názorů Hesiodových rozhodnými pro víru řeckého lidu.

2. Z jeho mythů čerpala i chorická lyrika i zvláště tragedie nejlepší své látky. Aischylos jmenoval své básně drobty z bohatého stolu Homerova, Sofokles nazýván tragickým Homerem.

3. Typy heroů a bohů slovy naznačené tanuly výtvarným umělcům při tvorbě jako vzory. Tak Feidias tvoře olympijského Dia, měl prý na paměti proslulé verše Iliady (Α., 528 n.):

ἧ καὶ κυανέῃσιν ἐπ᾿ ὀφρύσι νεῦσε Κρονίων
ἀμβρόσιαι δ᾿ ἄρα χαῖται ἐπερρώσαντο ἄνακτος
κρατὸς ἀπ᾿ ἀθανάτοιο, μέγαν δ᾿ ἐλέλιξεν Ὄλυμπον.

4. Homerovy básně byly Řekům hlavním pramenem pro nejstarší dějiny.

5. Homeros byl základem vyučování, ale i mužům a starcům zábavným a poučným čtením. Právem tedy dí slavný rhetor z I. stol. po Kr., Dion Chrysostomos: Ὅμηρος καὶ πρῶτος καὶ μέσος καὶ ὕστατος παντὶ παιδὶ καὶ ἀνδρὶ καὶ γέροντι, a není divu, že mnozí znali celou Iliadu z paměti.

Zkrátka: Homeros tak splynul s národním vědomím řeckým, že právem ho nazval Platon vychovalelem Řecka.[2]


  1. Srv. Malou Slovesnost na str. 342., Niederlovo »Slovo o Homerovi a jeho básních« v Osvětě 1874 str. 527—542 a 669—685, a Hrubého-Vaňorného Výbor z lit. řec. a řím. str. 19.
  2. De rep. X. p. 606. τὴν Ἑλλάδα πεπαίδευκεν οὗτος ὁ ποιητής.