Přeskočit na obsah

Přehled dějin literatury řecké/Hellenismus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Hellenismus
Autor: Gabriel Šuran
Zdroj: ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

§ 41. Hellenismus.

Porážkou u Chaironeie (338) vzala za své svoboda a samostatnost řeckých států. Výboji Alexandra Velikého rozšířila se sice kultura řecká po říších, jichž Alexandr dobyl, ale duševní síly samotného národa řeckého byly podlomeny. Mimo básnictví bukolské, novou komedii a filosofii nejeví se nikde duch originální, nýbrž jen napodobování vzorů starých. Mimo to jeví se snaha poklady klassické literatury sbírati a vykládati.

Rozšíření společné kultury, která se zve hellenismem, po všech třech dílech světa usnadňuje se novým nářečím, jež se za té doby vyvinulo a jehož užívají tehdejší prosaikové napořád — κοινὴ διάλεκτος (mluva obecná).

Dle hlavních sídel hellenistické literatury dělí se celá tato druhá doba na tři věky:

A. Na věk alexandrijský. (Od r. 323 př. Kr. až do r. 30 př. Kr.) Hlavním sídlem literatury jest Alexandrie. Jsou to Ptolemaiovici (Πτολεμαῖοι), již zvláště za III. století literaturu všemožně podporovali, jednak sbírajíce staré památky a ukládajíce je do dvou nově založených knihoven, jednak na svůj náklad vydržujíce celé řady učenců v tak zvaném Museu (Μουσεῖον — ἡ ὲν μουσείῳν σίτησις).

S Alexandrií závodilo od konce třetího století Pergamon, hlavní město říše Attaloviců. I ti založili bohatou knihovnu a štědře podporovali snahy učenců i umělců. Ale i Atheny zůstávaly dále sídlem studií zvláště filosofických, a mimo vlastní Helladu byly to zvláště Antiochie, Pella, Rhodos, Tarsos a na počátku této doby ostrov Kos (Κῶς), kde se horlivě pěstovaly vědy a umění.

B. Na věk římský od Augusta do Konstantina. (Od r. 30 př. Kr. až do r. 330 po Kr.)

Ač Řekové Římanům podlehli, přece zvítězila dušení kultura nad fysickou mocí, čili dle slov Horatiových:

Graecia capta ferum victorem cepit et artes intulit agresti Latio.

Převaha Řeků v duševní příčině ukázala se za doby republikánské hlavně vydatným vlivem řecké literatury na římskou. Naproti tomu za doby císařské dobyli i řečtí učitelé, grammatikové a filosofové stálého vlivu v Římě. Hojné podpory, jichž se učencům dostávalo od císařů římských, a hojné pomůcky, jež se časem v Římě nahromadily, učinily Řím střediskem duševního života.

C. Na věk římský od Konstantina po Justiniána. (330 až 565 po Kr.)

Když císař Konstantin (324—337) přeložil sídlo z Říma do Cařihradu (330) a přestoupil ke křesťanství, stalo se opět nové sídelní město (καινὴ Ῥώμη) sídlem umění a věd. Hellenismus znenáhla odumíral, a křesťanské názory draly se do literatury.