Přeskočit na obsah

Přehled dějin literatury řecké/Anaxagoras

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Anaxagoras
Autor: Gabriel Šuran
Zdroj: ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

§ 35. Anaxagoras.

1. Anaxagoras (asi 500—430) z Klazomen (odtud Ἀναξαγόρας ὁ Κλαζομένιος v Platonově apol. 14) učil, že věci zdánlivě vznikají a zanikají spojováním a rozlučováním (σύμμιξις nebo σύγκρισις proti διάκρισις) neobmezeného množství prvků, jež nazval χρήματα nebo σπέρματα.[1] Prvky ty liší se podobou (ἰδέα), barvou i chutí. jeden z nich jsa nejlehčí a samohybný uvedl v pohyb i ostatni prvky a tak vše uspořádal (πάντα διεκόσμησε νοῦς). Tento prvek nazván rozumem (νοῦς) neboli látkou myslící. Kolotáním oddělily se se směsi prvkové (ὁμοῦ πάντα χρήματα ἦν) nejdříve teplý, suchý, jasný a řídký αἰθήρ a studený, vlhký, temný a hustý ἀήρ. Poslední smíšenina byvši do prostředku stlačena zhustila se ve vodu a zemi, která se prý jako ploský válec vznáší vzduchem. Nebeská tělesa jsou rozbité kusy země a kamene, jež se rozežhavily v ohnivém okruhu.[2]

2. V polovici pátého století Anaxagoras přesídlil se do Athen a stal se tam střediskem vědeckého ruchu. Byl přítelem Periklovým. Stav se jako Feidias obětí odporu, jenž za této doby zosnován byl proti Periklovi, byl obžalován z bezbožnosti (ἀσεβείας 434). I utekl do Lampsaku, kde po několika letech uprostřed upřímných přátel studií filosofických zemřel.

Zanechal nejspíše jediný spis prósou: περὶ φύσεως. Anaxagorem bylo studium filosofie, dosud v řeckých osadách pěstované, přeneseno do Athen, které staly se od té doby střediskem filosofického badání (τῆς Ἑλλάδος τὸ πρυτανεῖον τῆς σοφίας).


  1. Tanul tedy Anaxagorovi na mysli ovšem nejasně lučebný pojem prvku.
  2. Neprávem obviňoval Meletos Sokrata, že nevěří v bohy, »ἐπεὶ τὸν μὲν ἥλιον λίθον φησὶν εἶναι, τὴν δὲ σελήνην γῆν«. Právem mu odpovídá Sokrates: Ἀναξαγόρου οἴει κατηγορεῖν, ὦ φίλε Μέλητε. Pl. Apol. 14 D.