Přehled dějin literatury řecké/Anaxagoras

Přehled dějin literatury řecké Gabriel Šuran
Empedokles a atomisté	Anaxagoras	Sofisté

Údaje o textu
Titulek:	Anaxagoras
Autor:	Gabriel Šuran
Zdroj:	ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

§ 35. Anaxagoras.

1. Anaxagoras (asi 500—430) z Klazomen (odtud Ἀναξαγόρας ὁ Κλαζομένιος v Platonově apol. 14) učil, že věci zdánlivě vznikají a zanikají spojováním a rozlučováním (σύμμιξις nebo σύγκρισις proti διάκρισις) neobmezeného množství prvků, jež nazval χρήματα nebo σπέρματα.^[1] Prvky ty liší se podobou (ἰδέα), barvou i chutí. jeden z nich jsa nejlehčí a samohybný uvedl v pohyb i ostatni prvky a tak vše uspořádal (πάντα διεκόσμησε νοῦς). Tento prvek nazván rozumem (νοῦς) neboli látkou myslící. Kolotáním oddělily se se směsi prvkové (ὁμοῦ πάντα χρήματα ἦν) nejdříve teplý, suchý, jasný a řídký αἰθήρ a studený, vlhký, temný a hustý ἀήρ. Poslední smíšenina byvši do prostředku stlačena zhustila se ve vodu a zemi, která se prý jako ploský válec vznáší vzduchem. Nebeská tělesa jsou rozbité kusy země a kamene, jež se rozežhavily v ohnivém okruhu.^[2]

2. V polovici pátého století Anaxagoras přesídlil se do Athen a stal se tam střediskem vědeckého ruchu. Byl přítelem Periklovým. Stav se jako Feidias obětí odporu, jenž za této doby zosnován byl proti Periklovi, byl obžalován z bezbožnosti (ἀσεβείας 434). I utekl do Lampsaku, kde po několika letech uprostřed upřímných přátel studií filosofických zemřel.

Zanechal nejspíše jediný spis prósou: περὶ φύσεως. Anaxagorem bylo studium filosofie, dosud v řeckých osadách pěstované, přeneseno do Athen, které staly se od té doby střediskem filosofického badání (τῆς Ἑλλάδος τὸ πρυτανεῖον τῆς σοφίας).

---

1. Tanul tedy Anaxagorovi na mysli ovšem nejasně lučebný pojem prvku.
2. Neprávem obviňoval Meletos Sokrata, že nevěří v bohy, »ἐπεὶ τὸν μὲν ἥλιον λίθον φησὶν εἶναι, τὴν δὲ σελήνην γῆν«. Právem mu odpovídá Sokrates: Ἀναξαγόρου οἴει κατηγορεῖν, ὦ φίλε Μέλητε. Pl. Apol. 14 D.