Přehled dějin literatury řecké/Části tragedie

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

§ 22. Části tragedie.[editovat]

Díly, ve které se tragedie dělí, jsou tyto:[1]

  1. πρόλογος jest celý díl tragedie před výstupem sboru.
  2. πάροδος (ἡ) je vstupní píseň sboru obyčejně v anapaestech složená.
  3. ἐπεισόδια (τά) jsou ty části tragedie, jež jambickými trimetry jsouce složeny, mezi dvěma písněmi sborovými jsou umístěny.
  4. στάσιμα (τά) jsou zpěvy prováděné mezi jednotlivými výjevy na stanovišti sborovém v orchestře. Má-li στάσιμον ráz jásavé radosti, zove se ὑπόρχημα. Sofokles užívá ho druhdy před obratem (περιπέτεια), zvyšuje dojem katastrofy.
  5. ἔξοδος (ἡ) jest ten díl tragedie, po němž není již zpěvu chorického (τὸ χορικόν).

Στιχομυθίαι jsou takové části dialogu, v nichž mluvícím připadá po verši. Stává-li se hovor ještě živějšim a situace bouřlivější, přerušuji se osoby rozmlouvající i prostřed téhož verše a vznikají ἀντιλαβαί.

V písních sborových, jež složeny jsou v mirněném nářečí dorském, odpovídá ἀντιστροφή strofě obyčejně následuje dozpěv (ἐπῳδός).

Κομμός je střídavý žalozpěv sboru s herci ve zvláště pohnutých výjevech.

Τὰ ἀπὸ σκηνῆς jsou zpěvy herců na jevišti.

  1. Arist. poet. 12. Tragedii samu definuje Aristoteles (Poet. 6) těmito proslulými slovy: ἔστιν τραγῳδία μιμησις πράξεως σπουδαίας καὶ τελείας μέγεθος ἐχούσης, ἡδυσμένῳ λόγῳ χωρὶς ἑκάστῳ τῶν εἰδῶν ἐν τοῖς μορίοις, δρώντων καὶ οὐ δι᾽ ἀπαγγελίας, δι᾽ ἐλέου καὶ φόβου περαίνουσα τὴν τῶν τοιούτων παθημάτων κάθαρσιν. (»Jest tragedie nápodoba jednání vážného a dokonalého, velikost majicího, řečí podle rázu jednotlivých oddílů rozličně ozdobnou, konajících osob a ne výpravou, působící soustrasti a bázní očistu strázní takových.« Překlad Vychodilův.)