Přeskočit na obsah

Písně otroka/XVII.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: XVII.
Autor: Svatopluk Čech
Zdroj: ČECH, Svatopluk. Písně otroka. Praha : F. Topič, 1895. s. 60–61.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Když nad zemí se shluknou mraky tmavé
jak v rozlíceném šiku satané,
jich zahřmí štíty, vzplanou meče žhavé,
tu vzhůru týčím ruce spoutané:

Vstaň, bouře, v celé hrůze své a moci,
všech živlů probuď nekonečný vztek,
ať zem se chvěje v troskách, ohni, noci,
v luh rozlije se moře, vodstvo řek!

Co pána našeho, vše zpustoš valem,
prsť odnes vlnami, v poušť luhy změň,
sklať s větví květy a plod každý s palem,
zlom, vyrvi z kořenů jich sličný peň!

Báň zlatou rozbij s vížek zdobným tlumem,
dům pánův nádherný svým ohněm strav
a stropů mramorových dštícím rumem
zdrť tyrana i drábů jeho dav!

Kéž nepřítel se s živlů vztekem spojí,
kol zuří pochodní a ocelem!
Ať kdokoli — zdar budiž jeho zbroji:
Kdo pána vrah, tenť naším přítelem.