Písně krátké lidu obecného českého/Námluvy

Písně krátké lidu obecného českého
S dvojím smyslem	Námluvy	Přemejšlení

Údaje o textu
Titulek:	Námluvy
Autor:	Jan Jeník z Bratřic
Zdroj:	JENÍK Z BRATŘIC, Jan. Písně krátké Lidu českého obecného, jež sebral Jan Jeník z Bratřic. Praha : typ. Průmyslová tiskárna, 1929. s. 60-61.
Licence:	PD traditional

I.

Přijelť jest k nám mládeneček
namlouvati, namlouvati;
začaly se jeho spodky
nadejmati, nadejmati.
Já se smála,
radovala.
Potom jsem mu polehoučku
na to sáhla, na to sáhla.

II.

Co pak vy to můj Honzíčku
tuhle máte, tuhle máte?
Co pak vy se má Andulko
na to ptáte, na to ptáte!
Až se vdáte,
uhlídáte,
pak se toho, má Andulko,
domakáte, domakáte!

III.

Jestli vy mě, můj Honzíčku,
milujete, milujete!
Tak mi toho z upřímnosti
napřed dejte, napřed dejte!
Neb má frnda,
všecka steklá,
jen jsem se vás, můj Honzíčku,
tam dotekla, tam dotekla.

IV.

Což bych já rád, má Andulko,
vám posloužil, vám posloužil,
neb jsem já po vaší frndě
dávno toužil, dávno toužil.
Ale nyní
jsem zemdlený,
neb jsem včera čtyřem pannám
vrtal díry, vrtal díry.