Písně kosmické/7

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Písně kosmické 7
Autor: Jan Neruda
Zdroj: Czech and Slovak Language Resources
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1878
Licence: PD old 70

        Po nebi hvězdic je rozseto
        lesem jak zvonců vřesných,
    dech času je měrně provádí
        v jasavých kruzích plesných.
            Vidíme plesu jenom cíp -
            zkoumej a čítej sebelíp,
            mistře v početním cviku,
                nespočteš tanečníků!

        Vesele se Zemí Měsíc jde,
        Země zas v mocném kruhu
    se okolo Slunce otáčí
        v zářivém planet pruhu.
            A i to velké Slunce zas
            kolem většího vede nás -
            a toto slunce jeho
                kde jde? - a kolem čeho?

        Mysli se nejvýš - a nad tebou
        hvězd jako vřesných zvonců -,
    a kdybys byl jako Slunce stár,
        nedomyslíš se konců!
            Klečím a hledím v nebe líc,
            myšlénka letí světům vstříc -
            vysoko - převysoko -
                a slza vhrkla v oko.