Píseň písní (Dvořák)/I

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Píseň písní
Podtitulek: I
Autor: neznámý
Zdroj: Píseň písní. Praha: J. Otto, rok neuveden. s. 31–33 a 56.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Rudolf Dvořák
Licence překlad: PD old 70

Dá polibek mi z polibků svých úst?
Vždyť lepší láskání tvé nad víno!
Pro vůni příjemné jsou masti tvé,
leč jméno tvoje — masť, jež rozlita.
Je div, že děvy tebe milují?
Ó tahni za sebou mne, půjdeme!
Král sice ve svůj uvedl mne stan,
leč v tobě jásat chcem, se veselit
a víc než vína tebe vzpomínat.
Jen po zásluze tebe milují!

Jsem sice snědá,
ale půvabná,
ó dcery (města)
Jerusalema,
jak kédarský stan,[1]
clony Šelóma.[2]
Nehleďte na mne,
že jsem nahnědlá!
To slunce jen tak
na mne pohledlo.
Neb zaplanuli
hněvem proti mně
mé (vlastní) matky
(rodní) synové.
Mně hlídat dali
svoje vinice,
svou vinici jsem
hlídat nemohla.

   Ty sděl mi, jejž má duše miluje,
kde pásáš a kde dáváš ukládat
se stádům svojim v době polední,
ať jako poběhlici není mi
po stádech těkat tvojich soudruhů?
   Není-li známo ti, ó krásná z žen,
tož vyjdi sobě bravu po stopách
a pasiž kůzlátka si svoje tam,
kde stany rozložili pastýři.

Své klisně
ve voze Far‛óna
bych tebe,
má družko, přirovnal.
Tvé tváře
jsou krásny ve stužkách,
i krk tvůj,
jak zdoben korály.
Ze zlata
ti šňůry uděláme,
ze stříbra
jež body zdobeny jsou.

(Jen) pokud král je v kruhu u stola,
můj nard (mu) libou vůni vydává;
(čas ostatní) jak myrrhy sáček mi
můj milý mezi prsy spočívá.
Jeť hrozen kóperu[3] mi miláček,
jenž (vykvet) ve vinicích Én-Gedí.[4]

Hle, krásná jsi ty, přítelkyně má,
hle, krásná jsi, tvé oči holubice.
Hle, krásný jsi, můj milý, rozmilý —
a lůžko naše svěží zelené.
Obydlí našich trámy — cedrové
a strop náš (vyložen) jest cypřiší.


  1. Kédar jest jméno pasteveckého národa syrské pouště, jehož členové vynikali i jako lučištníci. Stanů, právě tak jako v následujícím opon Šalomounových, užito jako obrazů pro nahnědlou pleť.
  2. Šelómó = král Šalomoun.
  3. kóper, Lawsonia inermis, Alhenna Arabů, známý keř, jehož listí užívá se v orientu k barvení na žluto. Hojné malé jeho květy tvoří hrozníčky.
  4. Én-Gedí, nyní Ain Džiddí, pramen a oasa na záp. břehu Mrtvého moře, proslulá úrodností, zvláště hojností vinic a palem.