Přeskočit na obsah

Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Víno jablkové

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Víno jablkové
Autor: Hana Dumková
Zdroj: Dumková, Hanna, Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
Národní knihovna České republiky
Vydáno: V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 94-97
Licence: PD old 70

Každý druh jablek hojně šťavnatý a jen málo kyseliny obsahující hodí se k dělání vína.

Víno musí se vždy z každého druhu zvlášť pro sebe dobývati, neb ze smíšeniny nedostalo by se chutného nápoje.

Jablka jen úplně vyzrálá, nejlépe druhů zimních hodí se k tomu.

Zimní druhy jablek dávají mnohem silnější trvalejší víno nežli druhy letní, kdežto z letních druhů docílené víno mnohem dříve pitné — nežli z druhů zimních — je.

Jen ze stejnodruhého ovoce, jakož i ze stejně uzrálého — možno dobré a chutné vino upravovati.

Víno ze směsice druhů není ani chutné ani trvalé.

Lépe nežli druhy — smíchávejme již dobyté víno — chceme-li zvláštní jakosti a chuti mu dodati.

Z ovoce úplně vyzrálého, za pěkného suchého počasí sčesaného — dostane se trvalé a chutné víno.

Sčesané ovoce nechává se po delší dobu na hromadě, by úplně vypotiti a vypařiti se mohlo.

Toto vypařování potřeba u zimního delší čas nežli u letního prováděti.

Na hromadách vypařené, řekla bych takřka úplně dozrálé ovoce, se očistí, na struhadlech a přiměřených strojích se roztrouhává jakož i v stoupách neb palicemi rozštouchává, aneb když mnoho ovoce je — i se rozemílá, až by kaše z něho povstala.

Mlýnce na rozmělňování a mačkání ovoce jsou velmi rozličné, vždy ale nechť jsou jednoduché, trvalé, snadno čistitelné a ne příliš drahé.

Po rozmělňování lisuje se ovoce, k čemuž jakož v každém jiném vinařství rozličných lisů se užívá. I zde budiž pravidlem, by jen dobrých, důkladně pracujících, laciných a snadno k čistění hodících se strojů a lisů se užívalo.

Rozmačkané ovoce buď jen jednou se vylisovává, aneb po prvním lisování výpěstky vodou se rozřeďují a poznovu lisují.

Docílená šťáva nejlépe nechá-li se společně v jedné nádobě a ne jak tu a tam bývá, by se rozdělovala do zvláštních menších nádob.

V mnohých krajinách nechávají se rozmačkaná jablka v otevřených čistých nádobách, by volně vzduch k nim přístupu měl, a teprve za dva až za tři dni, když více látek cukernatých bylo se utvořilo, se lisují, čímž chutnější a ranněji pitelné víno se dostává.

Vylisovaná šťáva — mošt — přepouští se přes husté řešato do sudů — ale jen tak velkých, by pojednou naplněny býti mohly; jest-li mošt kalný nechává se v otevřených čistých nádobách jeden až dva dni ustáti, načež teprve v sudy se nalévá.

Místnosti, v kterých mošt kvasiti se má, nechť jsou mírně hluboké, suché, provětravé, asi na 8 až 12° R. teplé, čím menší nádoby, v které mošt nalit byl, tím větší má v místnosti teplota panovati, aby kvašení prospěšně se provedlo.

Po prvním silném kvašení musí se teplota zmírniti a nejvýše na 6 až 8° R. přivésti.

V místnostech, kde kvašení vína se provádí, nesmí žádné zapáchající aneb jinak vzduch znečišťující látky se ukládati. Po čas kvašení, které čtyry až šest neděl trvá — musí sud úplně plným býti a čas od času se dolívati. Po bouřlivém kvašení zadělá se sud zátkou dírkovanou, by později nadbytečně se vyvinující kyselina uhličitá volně odcházeti mohla.

Spůsob zde popsaný nazývá se: kvašení vína na hoření kvasnice; nejsou-li ale nádoby, v kterých kvašení vína provésti se má, zcela naplněny, jakož i místnost, v které kvašení se provádí — chladnější jest, čímž toto velmi se prodlužuje, a vymíšené kvasnice místo vrchem — do spodu se srážejí, nazýváme kvašení takové: kvašením na dolení kvasnice.

Víno z vrchního kvašení docílené není tak trvalé aniž tak silné, jako víno, které jsme z kvašení spodního či na dolení kvasnice obdrželi.

Vykvašené, přetočené víno ovocné, nechť stáčí se do sudů čistých, po dobrém víně revném — vyprázdněných, čímž i víno ovocné zvláště příjemnou a líbeznou chuť dostane.

Velmi dobře je — přidáme-li k moštu kvasícímu — kvasnice vinné, které mu příjemnou chuť dodají.

Ať nových neb starých sudů pro víno se užívá, oboje musí býti dobře vymity, a nové i řádně vypařeny, by vínu tak snadno žádnou odpornou příchuť dřevní nedaly.

Nádoby vínem naplněné musí se dle potřeby dolévati, což se někde vodou, jinde pak přiměřeným ovocným vínem stává, což vždy mnohem výhodnější a lepší spůsob je, nežli první.

V mnohých krajinách, kde víno z ovoce ve velkém se dobývá, se toto často vždy do zvláštních nádob přetáčí, čímž pěknou čistou barvu dostává, kdežto v jiných krajinách proti přetáčení tomuto jsou, nechávajíce víno v sudě na kvasnicích ležeti.

Rozličnými přídavky jako: vanilky, vinanu, hrozinek, vína hroznového, slupek červených hroznův a podobnými takovými přísadami taktéž i zvláštním zacházením moštem, že k. p. jeden díl vyhřátého moštu k ostatnímu studenému se přilévá a t. d. stává se, že rozmanité chuti, jakosti a i vytrvalosti víno dostává.