Ottův slovník naučný/Protokol

Ottův slovník naučný
Protoijerej	Protokol	Protomedikus

Údaje o textu
Titulek:	Protokol
Autor:	Ferdinand Heller mladší, František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 801–803. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Protokol

Protokol (z řec.), zápisník o úředním nebo sborovém jednání, o zasedání rozličných kommissí, korporací, sborů, sněmů a pod. P. tento jmenuje se jednací (Verhandlungsprotokoll). Od něho liší se p. podací neboli podávací (Einreichungsprot.) při úřadech pomocných, do kterého se zanášejí došlá podání a přípisy podle běžných čísel s poznamenáním, kdy byly podány, jak a kdy byly vyřízeny.

P. v soudním řízení civilním jest zápis o obsahu a průběhu soudního jednání, vedený přísežným zapisovatelem soudním. Ve sporném řízení soudním sepisuje se p. jednak o každém stání, t. j. o jednání se stranami, o výslechu svědků a znalcův a o místním ohledání, jednak o poradách předcházejících rozhodnutí sborového soudu.

P-y prvého druhu sepisují se za tím účelem, aby obsah celého jednáni a výsledky průvodního řízení byly zachovány a aby byly stručně zachovány všechny skutečnosti pro rozhodnutí sporu a pro posudek o něm se strany soudu vyššího důležité. Forma jejich jest táž. V úvodě uvádí se jméno soudu, soudců a zapisovatele, pak datum a místo sepsání, jména stran a jejich zástupců, předmět sporu a jména přítomných stran a zástupců. Pak následuje obsah, v némí vylíčí se to, co protokolem zjištěno býti má. Zakončení tvoří podpisy soudce jednání řídícího, zapisovatele a přítomných stran a zástupců. Co do obsahu rozeznávati dlužno p-y jednací a ostatní.

P. jednací (Verhandlungsprotokoll) sepsán býti musí o každém ústním přelíčeni a jest svou povahou listinou veřejnou. Z obsahu jeho musí býti patrno vše, co při přelíčení se dalo, pokud to má pro rozhodnutí sporu ve všech instancích důležitost. Proto soud do jednacího p-u pojmouti musí všechna závazná dispositivní prohlášení stran, totiž o obmezení neb změně žalobního nároku, o uznání neb vzdání se práv a opravných prostředků; dále všechny důležité návrhy stran, jimž soudem vyhoveno nebylo. O těchto prohlášeních a návrzích mohou však strany k nařízení soudu při přelíčení sepsati stručné spisky, které k p-u se přiloží jako jeho příloha. Dále dlužno do p-u pojmouti všechna průběhem přelíčení vynesená usnesení a rozhodnuti soudu. Konečně musí v p-e tom býti stručně vylíčen postup celého líčení a obsah přednesu stran, pokud možno s odvoláním na spisy přípravné.

P. takový sepisuje se postupně. Jest však dovoleno, zejména u okresních soudů, sepsati p. až po skončeném líčení v celku a to tak, že soudce obsah celého přelíčení přehledně a soustavně vylíčí (Resuméprotokoll). Po sepsání musí býti p. stranám k nahlédnutí předložen a strany mají důležité právo žádati za jeho opravu nebo doplnění a nebylo-li tomu vyhověno, ohlásiti odpor, který do p-u pojat býti musí. Právo to jest tím důležitější, poněvadž p., jemuž nebylo odporováno, tvoří plný důkaz o tom, co a jak bylo při přelíčení jednáno a zjištěno. P. píše přísežný zapisovatel a sepisování jeho řídí za stálého dohledu stran předseda senátu. Předpisy tyto platí pro soudy sborové i okresní, naproti tomu v bagatelním řízení pojímá se v p. pouze výsledek průvodního řízení, rozsudek a ta usnesení soudce, proti nimž jest přípustná stížnost, a dále odpověď žalovaného, když spor se neskončí při jednom stání. U okresních soudů však může sepsání p-u jednacího, když spor skončí se při jednom líčení, vůbec odpadnouti a nahrazeno býti vyložením skutkové povahy v soudní kanceláři do 3 dnů ode dne stání. Strany pak mají právo do dalších 3 dní ve skutkovou povahu nahlédnouti a podati odpor. (Viz Rozsudek.)

Ostatní p-y jsou buď ty, které sepisuje průběhem sporu soudce dožádaný neb soudce z příkazu. Jsou to p-y sepsané buď o provedení důkazů mimo líčení a pak obsahem jejich jest výpověď svědecká, znalecká, neb konstatování toho, co místním ohledáním bylo zjižtěno, aneb o přípravném řízení. Co se těchto posledních týče, obsah jejich řídí se účelem řízení: musí se v nich zjistiti, o jaké nároky a protinároky jde, které z nich jsou sporné, jaký jest jejich základ věcný a jaké důkazy ohledně jich strany nabízejí. Provádějí-li se v řízení přípravném také důkazy, pak ovšem i výsledek jejich do p-u pojat býti musí. (Srv. Přípravné vyhledávání.)

Poradní p-y sepisují se o každé poradě senátu průběhem líčení neveřejně konané. Je-li porad více, pokračuje se v p-e jednom, V hlavě p-u takového uvádí se jednací číslo spisů, soud, číslo soudního oddělení, datum a jméno zapisovatelovo. Jména soudců uvádějí se jen tehdy, když se porady účastní i soudci náhradní. Obsah p-u tvoří usnesení a rozhodnutí senátu, a jsou-li různá mínění, i tato, po případě s odůvodněním. Jinak se uvede pouze, že usnesení bylo jednohlasné. P-y tyto jsou tajné.

V exekučním řízení sepisuje se p. v každém jednání ústním, které podle zákona nařízeno býti musí. V ostatních případech ústního jednání se stranami není třeba zaváděti p. Stačí pouhá poznámka na spisech (Actenvermerk). P. o ústním jednaní píše přísežný zapisovatel a podpisuje jej obyčejně jen soudce. V něm uvádějí se jména přítomných účastníků a stručný obsah a přehled jednání.

Zvláštní předpisy platí o p-u, který se sepisuje o dražebním stání. P. ten musí vylíčiti celý postup dražby. Proto nutno v něm uvésti vedle jména soudcova, zapisovatelova a přítomných, o dražbě vyrozuměních účastníků, dobu početí a skončení dražby, vyzvání k nabídkám, jména osob, které složily vadia, jakož i vadia, pak veškeré nabídky, udílení příklepu a odpor proti jeho udělení s odůvodněním a konečně vrácení vadií. Podpise jej soudce, vydražitel a ti, kdo příklepu odporovali.

Dále sepisuje se p. o odhadu nemovitostí (viz Odhad exekuční) a o výkonu exekučních aktů. Tento poslední p. sepisuje výkonný orgán.

V řízení nesporném a konkursním sepisuji se p-y o jednání soudním podle potřeby a touto řídí se také jejich obsah. Forma jest podobná jako v řízení sporném. Hlr.

P. v řízení trestním. Jakkoliv reformované říz. tr. přijalo zásadu jednání ústního, přece i v něm naskytuje se potřeba p-ů. Rakouský řád tr. z r. 1873 nařizuje: 1. O každém soudním sedění, t. j. jednání o poradě soudního sboru (senátu), budiž sepsán p. (§ 23). 2. V přípravném vyšetřování (a rovněž v soudním přípravném vyhledávám o zločinech a přečinech, § 88, odst. 2), t. j. o těch částech řízení, kde jednání jest písemné, budiž sepsán p. o každém výkonu vyšetřovacím (§§ 101, 104–107). V soudním přípravném vyhledávání přestupkovém platí to jen výjimkou (§ 452, č. 7). 3. O hlavním přelíčení nařízeno jest sepsání p-u pod neplatností (§ 271). Poněvadž v této části řízení jednání jest přímé a ústní, jest tu vlastním účelem p-u jen, aby byl zjištěn formálný průběh přelíčení tak, aby soud zrušovací, kdyby pro porušení zákonných formálností byla podána k němu stížnost zmatečná, na bezpečném základě mohl o tom rozhodnouti. Věcný obsah jednání, t. j. výpovědi osob tu vyslýchaných, však do tohoto p-u se nezapisují, leč by obsahovaly úchylky, změny nebo přídavky k seznáním ve spisech již uloženým, anebo kdyby šlo o svědky nebo znalce, kteří nebyli posud vyslechnuti v řízení dřívějším. Kdyby soud mezi přelíčením nebo ke konci jeho odebral se k poradě a hlasování do své síně poradní, sluší o tom sepsati p. zvláštní (§ 272). 4. Konečně vyskytují se některé případy jednotlivé, při kterých zákon nařizuje, že má býti sepsán p. Na př. v §§ 77, 113, 284, 404. – P. má sepisovati přísežný zapisovatel. Jenom zápisky, kteréž místo řádného p-u vůbec stačí v přípravném vyhledávání přestupkovém, může činiti sám soudce vyslýchající. -rch.