Ottův slovník naučný/Rozsudek

Ottův slovník naučný
Rozstup	Rozsudek	Rozsudí

Údaje o textu
Titulek:	Rozsudek
Autor:	Karel Heller
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 6–7. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Rozsudek

Rozsudek ve sporu civilním jest rozhodnutí soudní o nároku, žalobou na soud vzneseném, na základě předepsaného řízení, po případě rozhodnutí o žádosti té které strany, aby určitý r. nižší instance byl změněn následkem odvolání nebo dovolání.

Každý r. obsahuje v sobě jednak výrok soudní, právo nalézající, jednak důvody pro tento výrok. R. musí vycházeti ze skutkového základu, tak jak byl soudním řízením zjištěn; proto musí soudce rozsuzující rozhodnouti se předem, které okolnosti pokládá za pravdivé a tudíž činí podkladem svého výroku o právě. Výrok o právě jest vlastně rozhodnutí, který předpis zákona použíti dlužno ve případě daném.

Ve směru faktickém rozhodnými jsou především údaje stran, pak okolnosti důkazními prostředky do sporu uvedené, případně i okolnosti obecně známé. V tomto směru leží těžisko rozhodnutí v projednacím řízení v prvé instanci, neboť přivádění nových okolností a nových důkazů v řízení odvolacím a dovolacím jest velice obmezeno, a rozhodnutí soudu prvního, že jisté okolnosti pokládá za pravdivé či nepravdivé, nelze při úplně správném postupu a vyčerpání materiálu vyššímu soudci měniti. Proto r. nižší instance podléhá přezkoumání vyšší i. hlavně jen potud, pokud jde o stránku formální a právní.

R-dky jsou podle toho, zdali rozhodujíce o právu zároveň povinnost ke splnění ukládají či neukládají, buď r-dky odsuzující, neb určovací. R-dky určovací pak mohou týkati se práva materiálního i otázek formálních, na př. zdali se připouští obnova sporu, zdali exekuce jest přípustna či není apod.

Podle průběhu processu jsou r-dky na základě zmeškání vynesené, když jedna neb druhá strana zmešká potřebný úkon processní, na př. že ke stání se nedostaví neb odpověď na žalobu v čas nepodá, pak rozsuddky na základě uznání vynesené, když žalovaný uzná nárok zažalovaný, aneb žalobce nároku žalobního se vzdá.

R. dílčí jest r. vynesený o uznané části žalobního nároku neb o uznaném jednom z několika nároků v téže žalobě obsažených. Mimo to vynesen býti může r. dílčí, když spojeným řízením projednává se žaloba i protižaloba a k rozhodnutí zralá jest teprve pouze ta neb ona, aneb konečně tehdy, když o pohledávce, pouze námitkou naproti žalobě ku platnosti přivedené a nejsoucí v právní souvislosti s pohledávkou zažalovanou, nelze rozhodnouti zároveň s touto pohledávkou, poněvadž k rozhodnutí zralá jest jen tato. Věc dílčím r-dkem rozhodnutá v dalším řízení zůstává pak úplně stranou. Dílčí r. podléhá předpisům o brání v odpor a o vykonatelnosti, jako r. vůbec. R. mezitímný jest r. vynesený o důvodě žalobního nároku v případech, v nichž spornými jsou jak důvod tak i obnos, a rozhodnutí o důvodě může míti za následek zkrácení řízení, zejména když následkem uznání bezdůvodnosti odpadne potřeba rozhodovati o sporném obnose nároku bezdůvodného. R. mezitímný, rozhodnutí ve věci samé předcházející, vynesen může býti též v otázce, zdali existuje či neexistuje právní poměr nebo právo, když stranou učiněn byl t. zv. mezitímný nárok určovací během projednání pře, jakmile projednání o takovémto návrhu zralé jest k rozhodnutí. Vynesení r-dku mezitímného má v případě prvém vždy a ve všech ostatních případech tehdy za následek stavení dalšího projednávání věci až do pravoplatnosti r-dku mezitímného, když soud tak určí.

Co do obsahu r-dku platí zásada, že r. u věci samé vynesený vyřizovati má všechny návrhy, věci samé se týkající, a že není oprávněn straně více přiznati, než co sama navrhla. Podmínkou odsouzení k plnění jest dospělost nároku v době, kdy r. se vynáší; jen při návrzích na výživné může uznáno býti též na plnění, jež splatna budou teprve po vydání r-dku.

R. lze též dodatečně opravovati, pokud jde o pouhé chyby ve psaní nebo počítání neb jiné nesprávnosti patrné. Opravy skutkové povahy r-dku soudu sborového může se domáhati strana, když jde o jiné nesprávnosti neb o doplňky neb o odstranění nejasností a odporův. Za takovou opravu žádati jest do 8 dní po doručení r-dku; o žádosti nařídí soud stání a rozhodne o ní usnesením. Bylo-li opominuto rozhodnouti r-dkem o nějakém nároku neb o náhradě útrat, má býti r. doplněn dodatečným rozhodnutím (doplňovacím r-dkem), když za to strana do 8 dní po doručení rozsuddku žádala.

V řízení před soudy okresními, byl-li protokol o líčení veden ve formě zkrácené, vyloží se vyhotovení skutkové povahy r-dku do 3 dní po skončeném líčení v kanceláři soudní; strany mohou pak do 3 dní po vyrozumění o tom podati protest proti nesprávným údajům obsaženým ve skutkové povaze. Následkem protestu může soudce skutkovou povahu přiměřeně změniti.

R. má býti pravidelně vyhlášen ústně, může však býti soudem oznámeno stranám, že r. obdrží písemně; r. působí pro strany a vůči stranám teprve, když jim byl písemně doručen, pouze v t. zv. věcech nepatrných působí vůči stranám ihned s prohlášením, když obě strany jsou přítomny. Pro r-dky následkem odvolání a dovolání vynášené, pokud věcí samou se zanášejí, r. nižší stolice měníce, platí tytéž zásady jako pro r-dky I. instance; pokud potvrzují r. instance nižší, obmezují se na prohlášení, zdali a pokud odvolání místa se nedává a tudíž r. v odpor vzatý se potvrzuje. Také pro tyto r-dky platí zejména zásada, že r. nižší instance smí změněn býti jen tehdy a potud, jak to bylo navrženo.

R. v trestním processe vynesen býti smí pouze se zřetelem k tomu, co bylo provedeno při hlavním líčení, a listin může býti použito jako důkazních prostředků, pokud byly při hlavním přelíčení přečteny. R. osvobozující musí býti vynesen, když vyjde na jevo, že řízení trestní bez návrhu žalobce, po zákonu oprávněného, bylo zahájeno nebo proti jeho vůli vedeno, když žalobce vzal žalobu zpět, když tu není skutku trestného, když skutková povaha schází neb dokázána není vina obžalovaného, aneb jsou-li tu okolnosti, následkem jichž trestnost jest zrušena nebo stíhání z jiných příčin vyloučeno. Bylo-li uznáno, že obžalovaný jest vinen, musí r. vysloviti, jakým skutkem jest vinen, jakého trestného činu tím se dopustil, k jakému trestu se odsuzuje, jakých předpisů trestního zákona použito bylo a jak se má věc s uplatněnými nároky náhradními a útratami řízení. V r-dku může býti dále vysloveno, že obžalovaný může dán býti pod policejní dozor aneb držen býti v donucovací pracovně nebo polepšovně. Rovněž o propadnutí předmětů, pokud držba předmětů jest neoprávněnou a zakázanou, na př. falšovaných potravin, zvířat stižených nákazou, napodobenin, zbraní apod., anebo přímo na zničení jich, na př. nástrojův a zařízení sloužících k padělání nebo neoprávněnému rozmnožování. Usnášeje se o r-dku soud vázán jest na návrhy žalobce jen potud, že nemůže uznati obžalovaného vinným skutku, pro který nebyl žalován (buď podáním neb rozšířením obžaloby). Porada o r-dku jest neveřejná, r. usnesený prohlašuje se však ve veřejném sedění a zároveň poučí předseda obžalovaného o právních prostředcích, jemu proti r-dku příslušejících. Není-li obžalovaný přítomen, může býti předveden aneb o r-dku ústně soudcem k tomu určeným neb i písemně vyrozuměn. V písemném vyhotovení r-dku, jež musí státi se ve 3 dnech po vyhlášení a podepsáno býti předsedou a zapisovatelem, uvádí se vedle formálních věcí zejména nález o otázce viny, jak shora uvedeno, a důvody rozhodovací obsahující jednak přesné vytčení, jaké skutečnosti a z jakých důvodů soud za dokázané neb nedokázané pokládá, jednak právní dedukce a jednak shledané okolnosti přitěžující a polehčující.

V řízení porotním r. skládá se vlastně ze dvou částí: jednak z výroku porotcův o vině, jednak z vlastního r-dku, jímž porotní soud na základě výroku tohoto nalezne, jestliže zněl výrok na vinu a skutek za vinu kladený jest po zákoně pokládati za čin trestný, na trest, v opačném případě pak na zproštění obžalovaného z obžaloby. Jestliže soud porotní uznal na trest smrti, vezme za účastenství stát. zástupce bezprostředně po prohlášení v poradu, zdali odsouzenec má býti doporučen milosti a jaký trest místo trestu smrti byl by přiměřený; příslušný protokol zašle se kassačnímu soudu, jenž po poradě s generálním prokurátorem odevzdá jej s vlastním dobrozdáním ministerstvu spravedlnosti. kh.