| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Odhad exekuční |
| Autor: |
Ferdinand Heller mladší |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 626. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
Odhad exekuční jest zjištění ceny zabavené věci znaleckým posudkem, kteréž se děje za tím účelem, aby se vědělo, zač věc ta v exek. dražbě prodána býti může. Tato zjištěná či odhadní cena slouží za základ nejnižšímu podání při nuceném prodeji, pod které zabavený předmět prodán býti nesmí. Řízení odhadní jest dle rak. exek. řádu jinak upraveno pro věci movité a jinak pro nemovité. Věci movité odhadují se z pravidla až při nuceném prodeji samém jednim znalcem, po případě i několika znalci, když věci ty jsou různého druhu a jeden znalec všem nerozumí. Před nuceným prodejem nutno provésti o. jen tehdy, když by nebylo lze provésti jej řádně při dražbě, jako při věcech drahocenných, skladu zboží a p., a pak, když o to některý věřitel žádá; ale potom musí ze svého nahraditi, oč náklad s tím spojený převyšuje náklady obyčejného o-u. Věci nemovité odhadují se vždy před nuceným prodejem a jejich o. jest tak samostatným oddílem exekučního řízení. Řízení to upraveno § 140–144 exek. řádu a kromě toho obšírným nařízením ministerstva spravedlnosti, vnitra a orby z 25. čce 1897 č. 175 ř. z. Předpisy těmito stanoveny byly pro o. nemovitosti tyto zásady: O. nemovitosti smí býti proveden teprve po uplynutí 3 neděl ode dne povolení nuceného prodeje. Nařizuje jej exekuční soud a řídí výkonný zřízenec soudní, v důležitějších případech notář a také soudcovský úředník, ale nikdy soudní sluha. Odhadovaní samo děje se jedním znalcem, když má býti odhadnut pozemek nezastavený neb hospodářský a lesní statek a cena těchto nemovitostí nepřesahuje 10.000 K, pak když má odhadnuto býti stavení, jehož cena nepřesahuje, když se z něho platí třídní domovní daň, 20.000 K, a když se platí domovní činžovní daň, cenu 100.000 K. V ostatních případech, nebo když za to věřitel nebo dlužník žádají, jsouce ochotni sami nahraditi větší útraty tím vzniklé, nutno přibrati k odhadu znalce dva. Znalce ustanoví soud s výhradou námitky předpojatosti a vybéře je ze seznamu soudních přísežných znalcův. O tom, kdy o. se bude konati, vyrozumí soud dlužníka, vymáhajícího věřitele, znalce a pak ostatní reální věřitele a ty, pro něž knihovní břemena na odhadovacím statku jsou zjištěna. O. děje se tím způsobem, že se zjistí buď cena prodejní, nebo že se kapitalisuje čistý výnos. Kapitalisováni čistého výnosu děje se jen při větších statcích neb takových, s nimiž spojen průmyslový závod. Při budovách, z nichž se platí domovní daň činžovní, zjistí se prodejní cena a zároveň kapitalisuje se čistý výnos; průměr obou cen takto zjištěných jest pak cenou odhadní. Ve všech případech nutno udati, jakou cenu má nemovitost, jsouc zatížena knihovními břemeny, a jakou cenu má bez nich. Zároveň pak udá se i cena příslušenství nemovitosti. O. nemovitosti má platnost 1 rok; byla-li nemovitost za účelem nuceného prodeje odhadnuta a tento neproveden, může se nově povolený nucený prodej konati na základě o-u dřívějšího, který není starší než rok. Za to může žádati vymáhající věřitel i dlužník. Další podmínkou však jest, aby stav nemovitosti byl nezměněn. Totéž platí o o-u příslušenství nemovitosti. Hlr.
PD old 70