Ottův slovník naučný/Pohoř

Ottův slovník naučný
Pohodnice	Pohoř	Pohora

Údaje o textu
Titulek:	Pohoř
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1051. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Pohoř

Pohoř: 1) P., Pohoří, ves v Čechách, hejtm. Třeboň, okr. Veselí n. Luž., fara Pluhův Žďár, pš. Kardaš. Řečice; 23 d., 130 ob. č. (1890). — 2) P., vsi t., viz Pohoří a Pohorsko.

3) P., (Pohorz), far. ves na Moravě, hejtm. Nový Jičín, okr. Fulnek, pš. Odry; 79 d., 3 ob. č., 418 n. (1890), kostel sv. Prokopa, 1tř. šk. s hospodář. pokrač. kursem. Za nejstarší doby dolováno zde na zlato, stříbro a olovo; za války 30leté přišlo dolování v úpadek, později dolování obnovováno, ale od r. 1814 přišlo úplně v zapomenutí. P. připomíná se poprvé r. 1378 při panství fulneckém a fara již r. 1440. — 4) P., (Pohorsch), chybně místo Pohořany (v. t. 2).