Ottův slovník naučný/Nedělní písmeno

Ottův slovník naučný
Neděliště	Nedělní písmeno	Nedenäs

Údaje o textu
Titulek:	Nedělní písmeno
Autor:	Václav Rosický
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 29–30. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Nedělní písmeno

Nedělní písmeno (litera dominicalis) je písmeno abecedy latinské, které připadá na neděli, označí-li se 1. led. písmenem A, 2. B atd., 7. písmenem G, 8. opět A, 9. písmenem B atd. N. p. náleží ke známkám chronologickým roku, jež se v kalendáři udávají. Zvyk, označovati dny písmeny, je starý, nejpozději zajisté užil toho označení Sacrobosco v polovici XIII. stol., kdy sepsal dílo Computus ecclesiasticus.

Poněvadž obecný rok má 365 dní = 52 × 7 + 1 den, nepočíná příští rok týmže dnem všedním jako předešlý, nýbrž následujícím, na př. rok 1901 počal úterkem, r. 1902 počne středou. Následkem toho couvne n. p. v obyčejném roce o jedno místo proti následujícímu roku, v udaném příkladě z F na E.

Přestupný rok má však o 2 dni více než 52 neděl, nepočne tedy rok příští všedním dnem následujícím, nýbrž dnem druhým. Následkem toho couvne n. p. roku následujícího o dvě místa. Poněvadž se však v roce přestupném vkládá den (24. ún.) a tento i následující den mají jedno a totéž n. p., má rok přestupný n. p-na dvě, jedno pro čas od 1. led. do 24. ún. a písmeno v abecedě předcházející pro zbytek roku.

Na př. r. 1896 byl 1.	leden	středa	.. A,
2.	»	čtvrtek	.. B,
3.	»	pátek	.. C,
4.	»	sobota	.. D,
5.	»	neděle	.. E atd.;
23.	únor	neděle	.. E,
24.	»	pondělí	.. F,
25.	»	úterý	.. F,
26.	»	středa	.. G,
27.	»	čtvrtek	.. A,
28.	»	pátek	.. B,
29.	»	sobota	.. C,
1.	břez.	neděle	.. D atd.

R. 1896 měl tedy n. p-na ED.

Z toho jde, že se n. p-na po 4 x 7 = 28 letech opakují; doba ta sluje cyklem slunečním. V tomto cyklu byl r. 1896 prvním, jak plyne z pravidla udaného při čl. Cyklus, totiž (1896 + 9) : 28 = 68 (zbytek 1). V kalendáři Julianském je každý 4. rok přestupný; změnu n-ch p-en udává tato tabulka:

1	GF	8	E	15	C	22	A
2	E	9	DC	16	B	23	G
3	D	10	B	17	AG	24	F
4	C	11	A	18	F	25	ED
5	BA	12	G	19	E	26	C
6	G	13	FE	20	D	27	B
7	F	14	D	21	CB	28	A

Poněvadž rok 1. našeho letopočtu pokládá se za r. 10. tehdejšího cyklu slunečního, nalezneme n. p. každého roku, přidáme-li k letopočtu 9, dělíme-li součet 28 a vyhledáme-li zbytek v této tabulce; vedle stojící písmeno je n. p. toho roku. Není-li zbytku, vezmeme 28 za zbytek.

O vztahu n-ch p-en gregoriánských k Juliánským viz Kalendář, str. 778 a 779.

Neodvisle udává n. p-na v kalendáři gregoriánském tabulka tato:

Nedělní písmena v době od
	1583—1699	1701—99	1801—99	1901—2099
1	CB	DC	ED	FE
2	A	B	C	D
3	G	A	B	C
4	F	G	A	B
5	ED	FE	GF	AG
6	C	D	E	F
7	B	C	D	E
8	A	B	C	D
9	GF	AG	BA	CB
10	E	F	G	A
11	D	E	F	G
12	C	D	E	F
13	BA	CB	DC	ED
14	G	A	B	C
15	F	G	A	B
16	E	F	G	A
17	DC	ED	FE	GF
18	B	C	D	E
19	A	B	C	D
20	G	A	B	C
21	FE	GF	AG	BA
22	D	E	F	G
23	C	D	E	F
24	B	C	D	E
25	AG	BA	CB	DC
26	F	G	A	B
27	E	F	G	A
28	D	E	F	G

Pro r. 1700, 1800, 1900, 2000 platí táž tabulka jako pro století, které se jimi končí; na př. pro 1800 máme: ${\frac {1800+9}{28}}=64$ (zbytek 17), k tomu zbytku náleží v tabulce pro 1701—99 ED; tedy je E n. p. pro 1800.

N. p-na jsou k tomu, abychom našli ke každému dni v měsíci příslušný den v témdni nebo naopak. Ve případě prvním určíme pomocí n-ho p-na nejdříve, který den v témdni byl 1. leden, pak vypočteme, kolikátý den v roce je udané datum, nalezené číslo dělíme 7 a zbude-li při tom 1, jest udané datum týž den v témdni jako 1. leden, zbudou-li 2, je to den následující atd. Nezbude-li nic, je to den předcházející 1. leden. Na př. jaký den byl 21. říjen 1830? N. p. je C, 1. leden byl tedy pátek. 21. říjen je 294. den v roce a poněvadž 294 : 7 = 45 (zbytek 0), byl 21. říjen 1830 čtvrtek. Úloha ta řeší se též pohodlně tabulkami k tomu účelu vypracovanými; viz na př. Batovcův Politický kalend. a adresář pro r. 1901. Ano i z paměti lze úkol ten řešiti, počítáme-li jen se zbytky při dělení 7 a pamatujeme-li si 12 čísel pro měsíce. VRý.